9 C 299/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 215 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 31. 3. 2017. Tím mu zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný však poplatek pravidelně nehradil, na úhradě televizního poplatku tak dluží za období říjen 2019 až srpen 2020 celkovou částku ve výši 1 215 Kč, kterou žalobkyni ani přes upomínku neuhradil. Příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení žalobkyně kapitalizovala pevnou částkou do dne vyhotovení žaloby, tj. 15. 7. 2021 ve výši 140,97 Kč. 2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Žalovaný jako poplatník přihlásil březnu 2017 televizní přijímač (viz Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Na základě této přihlášky pak televizní poplatky hradil nepravidelně, když dosud žalobkyni neuhradil televizní poplatky ve výši 1 215 Kč za období říjen 2019 až srpen 2020 (viz Výzvy k úhradě dlužných poplatků ze dne 27. 11. 2020 a 29. 1. 2021 včetně Dodejek). Vzhledem k tomu, že žalovaný pohledávku ani přes výzvy neuhradil, požaduje žalobkyně z dlužné jistiny ve výši 1 215 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 140,97 Kč (viz Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). 5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 6. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), dle kterého je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 8 odst. 2 zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal. 8. Podle § 12 odst. 2 zákona oznamovací povinnost podle ustanovení § 8 odst. 2 až 5 se považuje za splněnou, pokud před dnem účinnosti tohoto zákona byl poplatník přihlášen k evidenci podle dosavadních právních předpisů. 9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný se od března 2017 stal poplatníkem televizního poplatku, když přihlásil televizní přijímač. Tím mu vznikla povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši. Jelikož žalovaný ve stanovených termínech poplatek řádně nehradil (na poplatku dluží za říjen 2019 až srpen 2020), a to ani přes upomínky žalobkyně, soud jí kromě dlužné jistiny v součtu celkem 1 215 Kč (9* 135 Kč) přiznal rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, které žalobkyně do dne vyhotovení žaloby, tj. 15. 7. 2021 kapitalizovala pevnou částkou ve výši 140,97 Kč. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud ji tedy žalobkyni podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přiznal. Lhůtu k plnění soud určil podle 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Náklady za právní zastupování advokátem soud nepřiznal v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013 (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni dva režijní paušály po 100 Kč podle § 1 odst. 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., tak, jako by nebyla zastoupena zástupcem. Z výše uvedeného důvodu nelze tedy přiznat ani částku za DPH, neboť odměnu za zastoupení zástupci nepřiznává. Náklady řízení v celkové výši 600 Kč soud žalovanému uložil zaplatit ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).