10 C 317/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 16.5.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 250 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na odtah vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti. Tvrdila, že jakožto příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními provedla na základě oprávnění daného hlavním městem Prahou a vyplývajícím ze Zřizovací listiny (dle něhož je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání) dne 16. 2. 2021 s odkazem na protokol [číslo] odtah motorového vozidla [registrační značka], které následně umístila na jím provozované parkoviště. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi pak žalobkyni vznikl nárok na úhradu nákladů za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné ve výši 250 Kč za první až třetí den, 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den po odtahu a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Žalovaný však částku za odtah a parkovné v celkové výši 4 250 Kč doposud neuhradil ani přes zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně dne 16. 2. 2021 ve 23:45 hodin provedla na základě pokynu strážníka městské policie odtah motorového vozidla žalovaného [příjmení] [jméno] [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec a číslo], kdy o tomto byl sepsán protokol o odtahu vozidla [číslo] vozidlo bylo umístěno na odstavném parkovišti provozovaném žalobkyní (viz. Protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne 16. 2. 2021, Technický průkaz vozidla č. [anonymizováno] [číslo], Zřizovací listina ze dne 26. 5. 2020). V souvislosti s provedeným odtahem pak žalovanému žalobkyně účtovala náklady odpovídající částce 1 900 Kč za samotný provedený nucený odtah a dále 2 350 Kč za parkovné na střeženém parkovišti v souladu s nařízením Hlavního města Prahy (viz. nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy účinné od 1. 4. 2013). Dne 23. 2. 2021 bylo odtažené vozidlo ze střeženého parkoviště převzato žalovaným. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě částky 4 250 Kč za parkovné s datem splatnosti do 27.3.2021 (viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 25.2.2021). Žalovaný uvedený dluh neuhradil ani na základě pozdější předžalobní výzvy k úhradě, a je tedy se splněním této své peněžité povinnosti v prodlení (viz. Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 13. 1. 2022, včetně dodejky). 6. Shora zjištěný skutkový vztah soud posoudil dle ustanovení § 27 odst. 5 a § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“). Ustanovení § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle ustanovení § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 7. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ občanský zákoník“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 8. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Nařízením hlavního města Prahy č. 2/2013 Sb. HMP byly stanoveny maximální ceny za nucené odtahy automobilů ve výši 1 900 Kč (za jeden nucený odtah úplný; § 2 odst. 1 písm. a) citovaného nařízení) a za služby parkovišť takto odtaženého osobního automobilu na nepřetržitě střeženém parkovišti 250 Kč za první den až třetí i jen započatý den a 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den po odtahu a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni poté (§ 2 odst. 3 písm. a), b) a c) tohoto nařízení). Tyto maximální ceny se vztahují na všechny provozovatele nucených odtahů včetně jejich střežení. 11. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu. Soud má za zjištěné, že žalobkyně na základě oprávnění stanoveným ve Zřizovací listině vydané zastupitelstvem hlavního města Prahy a v souladu s pokynem strážníka městské policie provedla odtah vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, a toto následně umístila na k tomu určeném parkovišti. Za tyto úkony si pak vyúčtovala částky odpovídající nákladům, stanovené nařízením zřizovatele – Hlavního města Prahy, a jejich náhradu pak uplatnila po žalovaném jakožto provozovateli odtaženého vozidla. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl žádné pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný svůj závazek v částce 4 250 Kč, sestávající se z nákladů na odtah ve výši 1 900 Kč a z parkovného za období od 16.2.2021 do 23.2.2021, tj. 7 dní v celkové výši 2 350 Kč (3 dny po 250 Kč, 4 dny po 400 Kč) dle nařízení hl. m. Prahy dosud neuhradil. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v rozsahu co do zaplacení dlužné částky 4 250 Kč vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, účtovaným ode dne 29. 3. 2021 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni dvě paušální náhrady ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení (dále jen„ vyhláška“) za předžalobní upomínku a sepis žaloby ve smyslu § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).