10 C 367/2022 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 21.7.2022 domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 620 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná je jako držitelka rozhlasového přijímače povinna platit rozhlasový poplatek ve sjednané roční periodicitě, nejpozději do 15. dne měsíce, ve výši 45 Kč/měsíc. Žalovaná však tento poplatek pravidelně nehradila, a na úhradě rozhlasového poplatku tak dluží za období od 1. 7. 2019 do 1. 6. 2022 celkovou částku ve výši 1 620 Kč, kterou žalobkyni ani přes upomínku neuhradila. Příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení žalobkyně kapitalizovala pevnou částkou od 16. 7. 2019 do 30. 6. 2022 ve výši 239,49 Kč. Žalovaná se k návrhu žalobkyně nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud měl z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 30.6.2022 za prokázané, že žalovaná jako poplatník dne 22. 1. 2013 přihlásila jeden rozhlasový přijímač (viz Výpis z evidence rozhlasového poplatníka). Na základě této přihlášky vznikla žalované vůči žalobkyni povinnost platit tento poplatek čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí s tím, že po dohodě bylo možno zaplatit rozhlasový poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Výše měsíčního poplatku činila částku 45 Kč. V případě žalované byla sjednána čtvrtletní periodicita plateb. Žalobkyně pak požaduje po žalované neuhrazené rozhlasové poplatky za dobu od 1. 7. 2019 do 1. 6. 2022, celkem tedy 1 620 Kč (viz Přehled dlužných předpisů poplatníka, Detailní rozpis úroků z prodlení). Dlužnou částku ve výši 1 620 Kč žalovaná ani přes upomínku neuhradila (viz Předžalobní výzva ze dne 24. 5. 2022 včetně potvrzení o dodání do datové schránky). Příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení žalobkyně kapitalizovala pevnou částkou od 16.7.2019 do 30.6.2022 ve výši 239,49 Kč. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 2 odst. 1, 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového i televizního vysílání se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek. Dle ustanovení § 3 odst. 1 citovaného zákona je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Ve smyslu ustanovení § 5 odst. 4 citovaného zákona poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. Podle § 7 odst. 3, 4 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Dle § 10 tohoto zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaná se počínaje dnem 22. 1. 2013 stala jako právnická osoba poplatníkem rozhlasového poplatku, když přihlásila rozhlasový přijímač jako poplatník. Tím ji vznikla povinnost hradit rozhlasový poplatek ve stanovené výši. Jelikož žalovaná ve stanovených termínech poplatek za rozhlasový přijímač řádně nehradila, a to ani přes upomínku žalobkyně, soud ji kromě dlužné jistiny ve výši 1 620 Kč přiznal rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení v zákonné výši v částce 239,49 Kč za období od 16.7.2019 do 30.6.2022. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 600 Kč. Částku 600 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., (návrh ve věci samé, výzva k plnění) ve spojení s ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 600 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).