10 C 46/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 11. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 21 613 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny. Tvrdila, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 31.8.2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa]. Dodávky elektřiny za období od 12.9.2017 do 22.8.2018 byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 15 985 Kč, se splatností dne 10.9.2018. Na tuto fakturu žalovaný plnil pouze částečně, a to ve výši 12 450 Kč. Dodávky elektřiny za období od 23. 8. 2018 do 27. 2. 2019 byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 18 078 Kč, se splatností dne 25. 3. 2019. Pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy pak byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 s účinností ke dni 31.3.2021 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně dopisem ze dne 14. 5. 2021 žalovaného vyzvala k úhradě dluhu za odebranou elektřinu. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě upomínky a žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobce vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 31.8.2017, ze všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, z ceníku smluvních pokut, z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] na částku 15 985 Kč, splatnou dne 10. 9. 2018 a detailního rozpisu vyúčtování k faktuře, z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet [číslo] na částku 18 078 Kč, splatnou dne 25. 3. 2019 a detailního rozpisu vyúčtování k faktuře, z upomínky ze dne 22. 10. 2018, z upomínky ze dne 10. 12. 2018, z upomínky - odstoupení od smlouvy ze dne 5. 2. 2019, z upomínky – ukončená smlouva ze dne 12. 4. 2019, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně příloh, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2021 včetně podacího archu, jakož i z výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínky ze dne 14. 5. 2021 včetně poštovního podacího archu, dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala právní předchůdkyně žalobkyně ze zařízení distributora žalovanému jakožto fyzické osobě elektřinu do odběrného místa žalovaného adrese [adresa]. Pohledávky za žalovaným pak byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinností ke dni 31. 3. 2021 postoupeny žalobkyni, která tak požaduje po žalovaném úhradu zbylé částky ve výši 3 535 Kč za spotřebu dodané elektřiny za období ode dne 12. 9. 2017 do 22. 8. 2018, jakožto doplatek vyúčtovaný fakturou [číslo] na částku 15 985 Kč a po částečné úhradě ve výši 12 450 Kč, splatnou dne 10. 9. 2018, dále částky ve výši 18 078 Kč za spotřebu dodané elektřiny za období ode dne 23. 8. 2018 do 27. 2. 2019 vyúčtovanou fakturou [číslo] splatnou dne 25. 3. 2019. Žalovaný i přes zaslanou upomínku na dluh již ničeho neuhradil, žalobkyně tak dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužného nedoplatku ode dne následujícího po splatnosti faktur. 6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem. 7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturami dlužnou částku v celkové výši 34 063 Kč a že žalovaný uhradil pouze částku ve výši 12 450 Kč. Zbylou částku 21 613 Kč žalovaný neuhradil ani na základě zaslané upomínky, a nedostál tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenou smlouvou. Protože pak bylo dále v řízení doloženo, že předmětné pohledávky byly následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny žalobkyni, stala se ta aktivně věcně legitimovaná k vymáhání dlužné částky. Žalovaný proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 2 317 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 865 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, tzn. žaloba podaná na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v citovaném znění, za 3 úkony právní služby po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.