12 C 228/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo ve vlastnictví žalovaného, osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], provozováno bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. v období od 24.5.2019 do dne 31.7.2019 a dále v období od ode dne 1.8.2019 do dne 23.2.2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil. Za situace, kdy se žalobce z ústního jednání omluvil a nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 129 odst. 1 o.s.ř.). 3. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části s tím, že návrh na vydání elektronického rozkazu je nepřehledný. 4. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 5. Z kopie listin: zjištěné údaje o vozidle ze dne 9. 9. 2019, ve spojení s listinami výtisk počítačové databáze, ve spise na č. l. 52 a výtisk z počítače z databáze zaslaný spolu s podáním z 1. 12. 2022, okresní soud zjistil, že vozidlo ve vlastnictví žalovaného, osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], bylo v období od 24.5.2019 do dne 31.7.2019 a dále v období od ode dne 1.8.2019 do dne 23.2.2020 provozováno bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ostatně, ani žalovaný v řízení netvrdil (a neprokazoval), že by příslušné vozidlo v předmětném období bylo provozováno s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. 6. Z kopie listin: výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 9. 2019 a výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 8. 11. 2021 okresní soud zjistil, že dne 11. 9. 2019, resp. dne 8. 11. 2021, žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP za nepojištěné období. 7. Z kopie listin: upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 14. 11. 2019, druhá upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 1. 2020, včetně doručenka ze dne 23. 1. 2020, předžalobní upomínka ze dne 21. 1. 2022, včetně potvrzení o doručení – odeslaná pošta – výtisk z počítače a výtisk z internetu – Pošta online – sledování zásilek, okresní soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby dne 14. 11. 2019, 22. 1. 2020 a 21. 1. 2022 upomínal, aby dlužnou částku zaplatil dobrovolně. 8. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. 9. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že vozidlo ve vlastnictví žalovaného, osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], bylo v období od 24.5.2019 do 31.7.2019 (69 dní) a dále v období od ode dne 1.8.2019 do 23.2.2020 (207 dní) provozováno bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (ostatně, ani žalovaný v řízení netvrdil a neprokazoval, že by příslušné vozidlo v předmětném období bylo provozováno s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla). Dne 11. 9. 2019, resp. dne 8. 11. 2021, žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP za nepojištěné období. Žalobce žalovaného před podáním žaloby dne 14. 11. 2019, 22. 1. 2020 a 21. 1. 2022 upomínal, aby dlužnou částku zaplatil dobrovolně 10. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 11. Podle ust. § 4 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. 12. Podle ust. § 4 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 13. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 14. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 15. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (§ 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 16. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 17. Poněvadž bylo zjištěno, že předmětné vozidlo bylo provozováno v rozhodném období bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byla ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (v posuzovaném případě 47 Kč – viz shora) a počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (tj. 69 dní v období od 24.5.2019 do dne 31.7.2019, resp. 207 dní v období od 1.8.2019 do dne 23.2.2020), a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. 18. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalobě vyhověl (výroky ad. I. – IV.). 19. Výše příslušenství je dána ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 773,22 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 972 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 12. 2022 náhrada 990,10 Kč za 82 ujetých km v částce 590,10 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 110,10 Kč ve výši 863,12 Kč (výrok ad. V.).