12 C 334/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 520 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaná dne 25. 2. 2021 cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, čímž uzavřela smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalované vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradila, byla předžalobně vyzvána k úhradě dlužné částky. Avšak i přes tuto výzvu ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že její souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalovaná se při přepravě trolejbusem [číslo] provozovaného žalobkyní dne 25. 2. 2021, v rámci provedené přepravní kontroly v 10:26 hodin, na výzvu neprokázala jízdním dokladem a bylo jí tak v souladu se smluvními přepravními podmínkami žalobkyně vyměřeno jízdné ve výši 20 Kč a dále jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, kdy uvedené částky na místě neuhradila (viz Záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 25. 2. 2021, Smluvní přepravní podmínky). Žalovaná ničeho na shora uvedenou částku neuhradila, proto byla dne 5. 11. 2021 předžalobně upomenuta (viz Předžalobní výzva k plnění ze dne 5. 11. 2021 včetně kopie dodejky). 6. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v tehdy účinném znění, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), a na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila dne 25. 2. 2021 dopravní prostředek žalobkyně, aniž by se na výzvu prokázala jízdním dokladem, a proto jí bylo v rámci provedené přepravní kontroly v souladu s právními předpisy vyměřeno jízdné ve výši 20 Kč a přirážka ke každému jízdnému ve výši 1 500 Kč, kdy uvedenou částku v celkové výši 1 520 Kč však nezaplatila. Soud shledal nárok žalobkyně, na zaplacení dlužné částky touto žalobou uplatněné, zcela po právu a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Soud shledal žalobu důvodnou i v části, kde se žalobkyně domáhala přisouzení příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je v prodlení s úhradou dluhu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka ve výši 600 Kč je představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a z paušální náhrady nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 100 Kč, tj. 200 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám žalobkyně (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).