12 C 369/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 26 698 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou uzavřela Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Na úhradu ceny za poskytnuté služby právní předchůdkyně žalobkyně žalované vystavila za fakturační období od 28. 12. 2017 do 20. 9. 2018 fakturu [číslo] znějící na částku 36 337 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 24 000 Kč činí konečná dlužná částka 12 337 Kč), splatnou dne 17. 10. 2018, při spotřebě 15.319 MWh. Žalovaná za služby uhradila částku ve výši 2 450 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla na uvedenou fakturu. Dílčí dluh žalované tak tvoří částku ve výši 9 887 Kč. Rovněž dne 19. 9. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Na úhradu ceny za poskytnuté služby právní předchůdkyně žalobkyně žalované vystavila za fakturační období od 21. 9. 2018 do 31. 10. 2018 fakturu [číslo] znějící na částku 3 682 Kč, splatnou dne 7. 12. 2018, při spotřebě 1.339 MWh a rovněž za fakturační období od 1. 11. 2018 do 28. 2. 2019 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturu [číslo] znějící na částku 18 129 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 5 000 Kč činí konečná dlužná částka 13 129 Kč), splatnou dne 25. 3. 2019, při spotřebě 7.016 MWh. Žalovaná se však dostala s úhradou svých závazků do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 byly výše specifikované pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 14. 5. 2021. Před podáním žaloby žalobkyně dne 14. 5. 2021 písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná částka se tak skládá z neuhrazených faktur v celkové výši 26 698 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 3. 11. 2016 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 3. 11. 2016, Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 5. 2016). Žalovaná neuhradila dodávky elektřiny, kdy na úhradu ceny za poskytnuté služby právní předchůdkyně žalobkyně žalované vystavila za fakturační období od 28. 12. 2017 do 20. 9. 2018 fakturu [číslo] znějící na částku 36 337 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 24 000 Kč činí konečná dlužná částka 12 337 Kč), splatnou dne 17. 10. 2018, při spotřebě 15.319 MWh. Žalovaná za služby uhradila částku ve výši 2 450 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla na uvedenou fakturu. Dílčí dluh žalované tak tvoří částku ve výši 9 887 Kč (viz Mimořádná faktura za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet [číslo] za období 28. 12. 2017 – 20. 9. 2018). 6. Rovněž dne 19. 9. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 19. 9. 2018, Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017). Žalovaná neuhradila dodávky elektřiny, kdy na úhradu ceny za poskytnuté služby právní předchůdkyně žalobkyně žalované vystavila za fakturační období od 21. 9. 2018 do 31. 10. 2018 fakturu [číslo] znějící na částku 3 682 Kč, splatnou dne 7. 12. 2018, při spotřebě 1.339 MWh a rovněž za fakturační období od 1. 11. 2018 do 28. 2. 2019 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturu [číslo] znějící na částku 18 129 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 5 000 Kč činí konečná dlužná částka 13 129 Kč), splatnou dne 25. 3. 2019, při spotřebě 7.016 MWh (viz Periodická faktura za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] za období 21. 9. 2018 – 31. 10. 2018, Mimořádná faktura za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet [číslo] za období 1. 11. 2018 – 28. 2. 2019). 7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 byl dluh za žalovanou postoupen na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 14. 5. 2021 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, předávací protokol o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2021). Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 14. 5. 2021 (viz Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 14. 5. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání dne 14. 5. 2021). Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila. 8. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [adresa žalované], a to na základě uzavřených Smluv o sdružených službách dodávky elektřiny. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované fakturami za realizované dodávky elektřiny nedoplatek ve výši 26 698 Kč. Žalovaná však nedostála svým závazkům, neboť vyúčtované částky ve lhůtě jejich splatnosti neuhradila. Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 pak byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná v řízení zůstala nečinnou, proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku spojenou s dodávkami elektřiny. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal