12 C 6/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 024 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný dne 26. 6. 2019 cestoval dopravním prostředkem provozovaným společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“), čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, společností [právnická osoba], byly ve všech případech provedeny přepravní kontroly žalovaného, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 15 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Shora uvedená pohledávka v celkové výši 1 015 Kč včetně příslušenství byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena [právnická osoba] DEVELOPMENT LIMITED, reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a PANGEA MINERALS DEVELOPMENT LIMITED uzavřené dne 15. 12. 2015. Následně pak [právnická osoba] DEVELOPMENT LIMITED postoupila dne 27. 2. 2020 pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 27. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, byl dne 20. 3. 2020 předžalobně vyzván k úhradě dlužné částky. Avšak i přes tuto výzvu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalovaný, jehož totožnost byla na místě ověřena z občanského průkazu, se při přepravě vlakem [číslo] provozovaného společností [právnická osoba], mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec] [část obce] dne 26. 6. 2019, v rámci provedené přepravní kontroly v 14:30 hodin, na výzvu neprokázal jízdním dokladem a bylo mu tak v souladu se smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba] vyměřeno jízdné ve výši 15 Kč a dále mu vznikla povinnost uhradit společnosti [právnická osoba] i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, kdy uvedené částky na místě neuhradil (viz Potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 26. 6. 2019, Oznámení o závadách ze dne 26. 6. 2019, Tarif Českých drah). Pohledávka za žalovaným ve výši 1 015 Kč včetně příslušenství byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena [právnická osoba] DEVELOPMENT LIMITED, reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a PANGEA MINERALS DEVELOPMENT LIMITED uzavřené dne 15. 12. 2015. Následně pak [právnická osoba] DEVELOPMENT LIMITED postoupila dne 27. 2. 2020 pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 27. 2. 2020 Žalovaný ničeho na shora uvedenou částku neuhradil, proto byl dne 20. 3. 2020 předžalobně upomenut (viz Předžalobní výzva k zaplacení ze dne 20. 3. 2020 včetně potvrzení o odeslání). 6. Věc byla posouzena podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ O.Z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dále podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b, c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 5 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v souladu s tarifem a smluvními přepravními podmínkami společnosti [právnická osoba]. Dle ust. § 1879 O.Z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Ve smyslu ustanovení § 1970 O.Z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil dne 26. 6. 2019 dopravní prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], aniž by se na výzvu prokázal jízdním dokladem, a proto mu bylo v rámci provedené přepravní kontroly v souladu s právními předpisy vyměřeno jízdné ve výši 15 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč, kdy uvedenou částku v celkové výši 1 015 Kč však nezaplatil. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z ust. § 1879 O.Z., když předmětná pohledávka, včetně jejího příslušenství, byla na něho postoupena. Soud shledal nárok žalobkyně, na zaplacení dlužné částky touto žalobou uplatněné, zcela po právu a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Soud shledal žalobu důvodnou i v části, kde se žalobkyně domáhala přisouzení příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 015 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 015 Kč od 27. 6. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně, jakožto advokátka, osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).