12 C 83/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 28 250 Kč a dále částky 400 Kč za parkovné za každý další kalendářní den, a to až do jeho zaplacení. Žalobce přednesl, že žalobkyně byla vlastníkem vozu Fiat, [registrační značka] s tím, že v roce 2017 došlo k prodeji vozidla žalovanému. Kupní cena byla zaplacena v hotovosti před zaměstnanci žalobkyně. Žalovaný však do dnešního dne vozidlo na sebe nepřevedl v evidenci vozidel a vozidlo je dále vedeno na žalobce. Naopak jej dále převedl a jiný uživatel jej zanechal na veřejně přístupné komunikaci v [obec a číslo], v ulici Na [obec a číslo] a nejevil o něj zájem. Vozidlo bylo následně v prosinci 2021 odstaveno na odtahovém parkovišti Správy služeb [územní celek], v [obec a číslo], v ulici [ulice a číslo]. Za odtah vozidla a parkovné si Správa služeb [územní celek] účtuje položky dle výzvy ze dne 26.7.2021, jež požaduje po žalobci. Vozidlo bylo odtaženo ke dni 14.12.2021, parkovné představuje částku 28 250 Kč (tj. za odtah 1 900 Kč + parkovné za první 3 dny po odtahu ve výši 750 Kč + parkovné po 400 Kč denně za 54 dnů v období od 17.12.2021 do 18.2.2022 ve výši 25 600 Kč). Žalobce vyzval telefonicky a e-mailem žalovaného k odtažení vozu z parkoviště Správy služeb [územní celek], k čemuž ale do dnešního dne nedošlo. Žalobci tak vznikla škoda ve výši 28 250 Kč a dále ve výši 400 Kč za každý další den parkování, a to až do jeho zaplacení. K dotazu soudu u ústního jednání dne 6.9.2022 žalobkyně upřesnila, že poplatek za odtah vozidla a za dlužné parkovné Správě služeb [územní celek] doposud neuhradila. 2. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni za každý další kalendářní den za parkovné 400 Kč až do jeho zaplacení, žaloba postrádala zákonné náležitosti a nesplňovala tedy podmínky řádného návrhu na zahájení řízení, tak, jak je stanoví § 42 odst.4 o.s.ř. a § 79 odst. 1 a 2 o.s.ř. Soud proto vyzval žalobkyni usnesením č.j. 12 C 83/2022 - 52 ze dne 20.5.2022, aby žalobu dle specifikace uvedené ve výroku předmětného rozhodnutí doplnila do 7 dnů od doručení citovaného usnesení, přičemž citované usnesení bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 23.5.2022. Žalobkyně na výzvu soudu obsaženou v citovaném usnesení nikterak nereagovala, vady podání neodstranila, u ústního jednání dne 6.9.2022 k dotazu soudu právní zástupce žalobkyně pouze sdělil, že žalobkyně výši nároku (kterou žalobkyně označuje jako příslušenství) specifikovat nedokáže. Soud proto v souladu s poučením v usnesení obsaženém, ze shora uvedených důvodů a v souladu se shora citovanými ustanoveními o.s.ř. žalobu v příslušné části odmítl. Soud rovněž uvádí, že se nejedná o příslušenství částky 28 250 Kč, ale o samostatný nárok, který musí být žalobkyní nejprve řádně vyčíslen. Ostatně i žalovaná částka 28 250 Kč se skládá z parkovného ve výši 400 Kč za určité období a i zde žalobce musel provést vyčíslení nároku, aby tuto částku mohl zažalovat. Soud proto v souladu s poučením v usnesení obsaženém, ze shora uvedených důvodů a v souladu se shora citovanými ustanoveními o.s.ř., nárok žalobkyně v příslušné části odmítl (výrok ad. II.). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil. 4. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 5. Z kopie listiny: Výzva k odstranění vozidla z pozemní komunikace ze dne 26. 7. 2021, ve spise na č. l. 6 okresní soud zjistil, že dne 26. 7. 2021 zaslala Správa služeb [územní celek] žalobkyni výzvu k odstranění vozidla z pozemní komunikace s tím, že pokud vozidlo nebude do 2 měsíců ode dne doručení předmětné výzvy z pozemní komunikace odstraněno, bude odstraněno vlastníkem komunikace a odstaveno na odtahovém parkovišti. 6. Z kopie listiny: výtisk z počítače nazvaný Vyhledávač odtažených vozidel, ve spise na č. l. 7 okresní soud zjistil, že ke dni 4.2.2022 se vozidlo Fiat, [registrační značka], nacházelo na odstavném parkovišti Správy služeb [územní celek], v [obec a číslo], v ulici [ulice a číslo]. 7. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. 8. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 26. 7. 2021 zaslala Správa služeb [územní celek] žalobkyni výzvu k odstranění vozidla z pozemní komunikace s tím, že pokud vozidlo nebude do 2 měsíců ode dne doručení předmětné výzvy z pozemní komunikace odstraněno, bude odstraněno vlastníkem komunikace a odstaveno na odtahovém parkovišti. Ke dni 4.2.2022 se vozidlo Fiat, [registrační značka], nacházelo na odstavném parkovišti Správy služeb [územní celek], v [obec a číslo], v ulici [ulice a číslo]. 9. Soud dále vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně, která tvrdila, že není vlastníkem předmětného vozidla, když vozidlo v roce 2017 prodala žalovanému. Vlastníkem předmětného vozidla dle žalobkyně v současné době není ani žalovaný, který vozidlo dále převedl a jiný uživatel jej zanechal na veřejně přístupné komunikaci v [obec a číslo], v ulici Na [obec a číslo]. 10. Dle ust. § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále také jen obč. zák.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 11. Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu (§ 2952 zák. č. 89/2012 Sb.). 12. Žalobkyně (dle vlastního tvrzení) doposud částku 28 250 Kč (ani žádnou jinou částku) Správě služeb [územní celek] nezaplatila. Již z toho je zjevné, že žalobkyni žádná škoda nevznikla, žaloba je přinejmenším předčasná. Škodu nelze spatřovat toliko v tom, že se Správa služeb [územní celek] po žalobkyni zaplacení předmětné částky domáhá. 13. Jak uvedeno shora, povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti. V posuzovaném případě lze za porušení povinnosti, které mělo za následek odtah vozidla na odtahové parkoviště Správy služeb [územní celek], považovat (trvalé) odstavení vozidla na veřejné komunikace. Ani žalobkyně však netvrdí, že by vozidlo odstavil na veřejné komunikaci žalovaný, měl jej odstavit jakýsi jiný uživatel (žalobcem blíže nespecifikovaný), na kterého žalovaný vozidlo dále převedl. Již na základě skutkového tvrzení žalobkyně je tedy zřejmé, že žalovaný neporušil povinnost (a v době porušení povinnosti dle žalobkyně již ani nebyl vlastníkem vozidla), která měla za následek odtah vozidla na odtahové parkoviště Správy služeb [územní celek] a tudíž neodpovídá dle shora citovaného ust. § 2910 obč. zák. 14. Konečně, soud se neztotožnil ani s názorem, že by Správa služeb [územní celek] byla oprávněna požadovat po žalobkyni poplatek za odtah vozidla a parkovné, jestliže žalobkyně není (a ani v okamžiku jeho odtažení nebyla) vlastníkem vozidla a ani vozidlo nezanechala na veřejně přístupné komunikaci. Stěží si však lze představit, že Správa služeb [územní celek] bude vymáhat poplatek za odtah vozidla a parkovné po jakémsi jiném uživateli, který měl od žalovaného vozidlo zakoupit (patrně opět na základě toliko ústní smlouvy) a kterého žalobkyně nedokáže ani blíže určit. Bude tedy na žalobkyni, aby o prodeji vozidla žalovanému (jakož i o jeho následném prodeji blíže neurčené osobě) přesvědčila Správu služeb [územní celek], která logicky požaduje zaplacení odtahu vozidla a parkovného po vlastníkovi zapsaném v příslušné evidenci vozidel. Je výlučně věcí žalobkyně, jakou formou činí právní úkony. Nicméně pokud tato obchodní společnost převádí vozidlo toliko na základě ústní smlouvy, pouze„ před svými zaměstnanci“, musí si být vědoma komplikací, které jí může způsobit neuzavření písemné kupní smlouvy a neprovedení včasného převodu vozidla v příslušné evidenci vozidel. 15. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad. I.). 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšnému žalovanému doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad. III.).