18 C 181/2022-40 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.2. 2022 domáhala po žalovaném úhrady částky 26 268 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 8.3.2019 do 15.9.2019 a rovněž v období od 6.3.2020 do 28.5.2020 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala v prvém případě dne 31.10.2019 a ve druhém případě dne 6.8.2020 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 18 156 Kč resp. 8 112 Kč včetně nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč v každém z případů. Žalovaný příspěvek neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. První jednání se ve věci konalo dne 18.10.2022. Žalovanému byla žaloba doručena do vlastních rukou spolu s předvoláním k jednání ve smyslu ustanovení § 46a a § 49 o.s.ř. náhradním způsobem dne 29.9.2022, a to uplynutím desetidenní lhůty, po kterou pro něj byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí na poště. V předvolání k jednání byl žalovaný poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání v případě, že se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostaví. Žalobkyně se k jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, proto bylo dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v jejich nepřítomnosti. 4. Ze sdělení Městského úřadu Hořovice ze dne 19.7.2022 vyplývá, že žalovaný byl vlastníkem vozidla AUDI A6, [registrační značka] v období od 18.3.2019 do 15.9.2019 a následně od 6.3.2020 do 28.5.2020. V období od 8.3.2019 do 18.3.2019 byla vlastníkem i provozovatelem [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. 5. Z výzvy ze dne 31.10.2019 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 17 856 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období, tj. po dobu 192 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 93 Kč. Z upomínky ze dne 15.1.2020, a 28.2.2020 a doručenek, resp. oznámení o doručení zásilky, vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. 6. Obdobně z výzvy ze dne 6.8.2020 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 7 812 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období, tj. po dobu 84 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 93 Kč. Z upomínky ze dne 15.11.2020, a 31.12.2020 a doručenek, resp. oznámení o doručení zásilky, vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. 7. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobními upomínkami ze dne 25.10.2021 a 20. 1. 2022 (viz. předžalobní výzva a podací archy). 8. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). 9. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 10. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 11. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb. 12. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 13. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný byl vlastníkem shora uvedeného vozidla, které nemělo ve shora uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v období od 18.3.2019 do 15.9.2019 a následně od 6.3.2020 do 28.5.2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného v každém jednotlivém případě k úhradě příspěvku v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž byl evidovaný jako vlastník vozidla a vozidlo nebylo pojištěno (ač bylo po celé uvedené období vedeno v registru vozidel) a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč. Z těchto důvodů soud žalobkyní požadovaný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný. Protože splatnost příspěvku do garančního fondu nastala 30-tým resp. v druhém případě 60-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve stanovené nařízením vlády, a to ode dne požadovaného žalobkyní, který zároveň následuje po dni splatnosti příspěvku, do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody. 15. Soud zamítl žalobu, pokud se žalobkyně domáhala úhrady příspěvku do garančního fondu za období od 8.3.2019 do 18.3.2019, kdy žalovaný nebyl dle v centrálním registru vozidel veden jako vlastník ani provozovatel uvedeného vozidla, tj. za 11 dní v sazbě 93 Kč, tj. v částce 1 023 Kč (výrok II.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z převážné většiny úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 479 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 027 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 268 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.