18 C 182/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 2. 2022 domáhala po žalovaném úhrady částky 34 805 Kč spolu s úroky z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 14. 2. 2019 do 31. 5. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 12. 2. 2020 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 6 955 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Rovněž uvedla, že shora uvedené vozidlo nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v navazujícím období od 1. 6. 2019 do 30. 9. 2019, a tak výzvou dne 22. 4. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 7 930 Kč a zároveň se domáhala i úhrady nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Současně uvedla, že shora uvedené vozidlo nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v dalším navazujícím období od 1. 10. 2019 do 26. 4. 2020, tudíž výzvou dne 28. 8. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 13 585 Kč a zároveň se domáhala i úhrady nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Nakonec uvedla, že shora uvedené vozidlo, vedené v příslušném registru vozidel, nemělo v období od 22. 9. 2020 do 9. 12. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 3. 2. 2021 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 135 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaný byl od 4. 9. 2017 až do současnosti vlastníkem i provozovatelem vozidla [příjmení] [příjmení] s [registrační značka], tj. byl vlastníkem po celá období, za nějž jsou příspěvky požadovány, a to od 14. 2. 2019 do 31. 5. 2019, od 1. 6. 2019 do 30. 9. 2019, od 1. 10. 2019 do 26. 4. 2020 a rovněž od 22. 9. 2020 do 9. 12. 2020. 4. Z výzvy ze dne 12. 2. 2019 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 6 955 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období od 14. 2. 2019 do 31. 5. 2019, tj. po dobu 107 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku. 5. Z výzvy ze dne 22. 4. 2020 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 7 930 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období od 1. 6. 2019 do 30. 9. 2019, tj. po dobu 122 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. 6. Z výzvy ze dne 28. 8. 2020 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 13 585 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období od 1. 10. 2019 do 26. 4. 2020, tj. po dobu 209 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. 7. Z výzvy ze dne 3. 2. 2021 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 135 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období od 22. 9. 2020 do 9. 12. 2020, tj. po dobu 79 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku. 8. Z upomínek ze dne 4. 6. 2020, 16. 7. 2020, 29. 7. 2020, 9. 12. 2020, 13. 5. 2021 a ze dne 10. 6. 2021 a z výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 18. 10. 2021 a ze dne 18. 10. 2021 a doručenek, resp. oznámení o sledování zásilky, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 27. 10. 2021, 3. 11. 2021 a ze dne 20. 1. 2022 (viz. předžalobní výzva a podací arch ze dne 27. 10. 2021, předžalobní výzva a podací arch ze dne 3. 11. 2021, předžalobní výzva a podací arch ze dne 20. 1. 2022). 9. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). 10. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 11. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 12. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb. 13. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 14. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastníkem shora uvedeného vozidla a tento neměl ve shora uvedených období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidlo nebylo pojištěno (ač byla po celé uvedené období vedena v registru vozidel) a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč v každém