18 C 2/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu 13. 10. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 150 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na odtah vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti. Tvrdila, že jakožto příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními provedla v souladu s oprávněním daným hlavním městem Prahou vyplývajícím ze zřizovací listiny, dle kterého je oprávněna k odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání, dne 6. 9. 2019 odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, s odkazem na protokol [číslo] tím, že vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Částka za odtah a parkovné, stanovená nařízením hlavního města Prahy v platném znění, ve výši 2 150 Kč však doposud žalovaným nebyla uhrazena ani přes zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně dne 6. 9. 2019 v 9:40 hodin provedla na základě pokynu strážníka městské policie odtah motorového vozidla Peugeot [registrační značka] z ulice [ulice a číslo] v [obec], kdy o tomto byl sepsán protokol o odtahu vozidla [číslo] vozidlo bylo umístěno na odstavném parkovišti provozovaném žalobkyní (viz. Protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne 6. 9. 2019, Zřizovací listina ze dne 21. 6. 2018). V souvislosti s provedeným odtahem pak žalovanému žalobkyně účtovala náklady odpovídající částce 1 900 Kč za samotný provedený nucený odtah a dále 250 Kč za parkovné na střeženém parkovišti v souladu s nařízením Hlavního města Prahy (viz. nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy účinné od 1. 4. 2013). Dne 6. 9. 2019 bylo odtažené vozidlo ze střeženého parkoviště převzato žalovaným, který současně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 2 150 Kč z titulu neuhrazeného poplatku za odtažení a parkovné uvedeného motorového vozidla a zavázal se ho uhradit ve lhůtě 15 dnů, tj. do 21. 9. 2019 (viz. uznání dluhu ze dne 6. 9. 2019). Žalovaný byl k úhradě dluhu vyznán podáním ze dne 24. 9. 2021, dlužnou částku však neuhradil (viz. výzva k úhradě dlužné částky ze dne 24. 9. 2021, včetně dodejky). 6. Shora zjištěný skutkový vztah soud posoudil dle ustanovení § 27 odst. 5 a § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“). Ustanovení § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle ustanovení § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 7. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ občanský zákoník“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 8. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Nařízením hlavního města Prahy č. 2/2013 Sb. HMP byly stanoveny maximální ceny za nucené odtahy automobilů ve výši 1 900 Kč (za jeden nucený odtah úplný; § 2 odst. 1 písm. a) citovaného nařízení) a za služby parkovišť takto odtaženého osobního automobilu na nepřetržitě střeženém parkovišti 250 Kč za první den až třetí i jen započatý den a 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den po odtahu a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni poté (§ 2 odst. 3 písm. a), b) a c) tohoto nařízení). Tyto maximální ceny se vztahují na všechny provozovatele nucených odtahů včetně jejich střežení. 12. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu. Soud má za zjištěné, že žalobkyně na základě oprávnění stanoveným ve Zřizovací listině vydané zastupitelstvem hlavního města Prahy a v souladu s pokynem příslušníka Policie ČR provedla odtah vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, a toto následně umístila na k tomu určeném parkovišti. Za tyto úkony si pak vyúčtovala částky odpovídající nákladům, stanovené nařízením zřizovatele – Hlavního města Prahy, a jejich náhradu pak uplatnila po žalovaném jakožto provozovateli odtaženého vozidla. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl žádné pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný svůj závazek v částce 2 150 Kč, sestávající se z nákladů na odtah ve výši 1 900 Kč a z parkovného za jeden den v celkové výši 250 Kč dle nařízení hl. m. Prahy písemně uznal, zavázal se ho uhradit, avšak neuhradil. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v rozsahu co do zaplacení dlužné částky 2 150 Kč vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, účtovaným ode dne 23. 9. 2019 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni dvě paušální náhrady ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení (dále jen„ vyhláška“) za předžalobní upomínku a sepis žaloby ve smyslu § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).