18 C 234/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 465 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 11. 8. 2020 s žalovaným smlouvu o úvěru pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku, na základě níž mu poskytla bezhotovostně částku 9 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit do 8. 9. 2020 spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 386 Kč, kdy smluvní strany si sjednaly prodloužení doby splatnosti úvěru do 9. 10. 2020. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, ačkoliv k tomu byl vyzýván ze strany žalobkyně před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud proto věc rozhodl, za souhlasu žalobkyně, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 11. 8. 2020 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 9 000 Kč, na dobu 28 dnů. Žalovaný se měl zavázat tuto částku v uvedené lhůtě vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 386 Kč. Soudu předložená písemná smlouva ve formátu PDF obsahuje v místě podpisu žalobkyně otisk razítka s identifikačními údaji žalobkyně a podpisem blíže neoznačené osoby. V místě podpisu žalovaného je uvedeno datum 11-08 2020 13:58:57 s poznámkou, že jde o podpis elektronicky zaslaným kódem ve formě SMS„ [jméno] [spisová značka]“. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu vyplývá, že měl být vytvořený až dne 14. 5. 2021 PDF dokument obsahující soudu předloženou smlouvu o spotřebitelském úvěru byl tak vytvořen až po té, kdy k němu měl být připojen podpis žalovaného ve formě umožňující zjistit následnou změnu podepsaného dokumentu. 6. Z přehledu SMS zpráv odesílaných žalovanému má soud za prokázané, že byl žalovaný informován na svém telefonním čísle o podání žádosti o úvěr, o povinnosti doložit doklady potřebné ke schválení úvěru, dále o schválení úvěru, o blížící se jeho splatnosti, o prodloužení splatnosti úvěru i o prodlení a důsledcích prodlení. Obdobní informace obdržel žalovaný od žalobkyně i prostřednictvím emailu, a to na emailovou adresu uvedenou v tvrzené úvěrové smlouvě (viz. otisky jednotlivých emailů od 11. 8. 2020 do 7. 12. 2021). 7. Z kopie občanského průkazu žalovaného ve spojení s fotografií muže s občanským průkazem žalovaného, má soud za prokázané, že žalobkyně měla osvědčeny osobní údaje žalovaného a jeho totožnost. 8. Z výpisu z databáze REPI Credit Report Pool +, vytvořeného dne 11. 8. 2020, vyplývá, že žalovaný čerpal v minulosti celkem 1 spotřebitelský úvěr, a to částku 6 000 Kč dne 28. 7. 2020 s datem ukončení 11. 8. 2020 (žádný údaj o jakékoliv úhradě). 9. Z výpisu z databáze EUCB ze dne 27. 7. 2020 a ze dne 11. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zamítla žalovanému celkem 4 žádostí o půjčky a že žalovanému byla poskytnuta v minulosti celkem jedna půjčka v celkové výši 6 000 Kč, která měla být splatná do 11. 8. 2020. Průměrná měsíční splátka vypočítaná žalobkyní měla činit celkem 6 000 Kč. 10. Z profilu klienta má soud za prokázané, že žalobkyně evidovala od 16. 6. 2020 údaje vztahující se k žalovanému. Mimo jiné i informaci, že příjmy žalovaného plynou ze zaměstnání u [právnická osoba] a činí 30 567 Kč, přičemž tuto částku měla žalobkyně ověřit z výplatních pásek a výpisu z účtu žalovaného. Jeho měsíční výdaje pak měly činit 14 000 Kč. 11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] za měsíc duben 2020 vyplývá, že za měsíc březen obdržel mzdu 25 880 Kč, kdy u odchozí úhrady ze dne 7. 4. 2020 ve výši 13 000 Kč stojí poznámka„ doplaceno“ a kdy náklady žalovaného na online sázení činily celkem 4 030 Kč, přičemž počáteční zůstatek na účtu činil 3 656,45 Kč a konečný zůstatek činil 1 676 Kč. Z výpisu za měsíc květen 2020 vyplývá, že za měsíc duben žalovaný obdržel mzdu ve výši 33 680 Kč a zároveň jeho náklady na online sázení činily částku ve výši 2 530 Kč. Konečný zůstatek na účtu k 31. 5. 2020 byl 1 676,07 Kč. Z výpisu za měsíc červen 2020 vyplývá, že žalovaný obdržel za měsíc květen 2020 mzdu ve výši 32 142 Kč, uhradil půjčky ve výši 3 700 Kč, uhradil částku ve výši 3 900 Kč s poznámkou„ výživné damiánek“, jeho náklady na online sázení činily částku 16 500 Kč a že konečný stav účtu byl 3 631,16 Kč. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 5. 2021 zaslané žalovanému emailem a dopisem má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že má za žalovaným tvrzenou pohledávku. 15. Předně soud poukazuje, že žalobkyně neprokázala, že by žalovanému byl úvěr skutečně poskytnut. Soudu nebyl předložen ani navržen žádný důkaz, jež by osvědčoval, že by žalobkyně skutečně poukázala na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě částku ve výši 9 000 Kč, a že tento účet patřil žalovanému. Žalobkyně pak zůstala nečinná i po té, co byla usnesením zdejšího soudu čj. 18 C 234/2021-10 ze dne 2. 12. 2021 mimo jiné vyzvána, aby označila důkazy, jimiž hodlá prokázat, že finanční prostředky poskytla právě žalovanému a kdy se tak stalo. 16. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovanému byla poskytnuta částka 9 000 Kč, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II.).