18 C 293/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení pohledávky ve výši 4 548 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný cestoval dne 14. 5. 2021 autobusem – linkou 106, dne 15. 5. 2021 autobusem – linkou 189 a dne 24. 5. 2021 autobusem - linkou 196, tj. dopravními prostředky veřejné hromadné dopravy osob provozovanými žalobkyní, čímž uzavřel v každém jednotlivém případě smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byly provedeny přepravní kontroly žalovaného, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem nebo při kterých se prokázal neplatným elektronickým jízdním dokladem, kdy v ani jednom případě neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovanému vznikla v každém jednotlivém případě povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč, přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v případě, kdy se prokázal neplatným elektronickým jízdním dokladem. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaný však na pohledávku v celkové výši 4 548 Kč ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně provedla dne 14. 5. 2021 v 17:17 hodin prostřednictvím kontrolora přepravní kontrolu žalovaného, který cestoval autobusem - linkou 106, tj. dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, provozovaným žalobkyní. Při této kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] (viz. Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 14. 5. 2021). Podle tarifu PID tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz. Smluvní přepravní podmínky PID - čl. 8 odst. 4; Tarif PID a Informace pro cestující). 6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 15. 5. 2021 soud dále zjistil, že žalovaný dne 15. 5. 2021 v 15:11 hodin cestoval autobusem – linkou 189, tj. dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaný prokázal neplatným elektronickým jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Z tarifu PID je zřejmé, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz. Smluvní přepravní podmínky PID - čl. 8 odst. 4; Tarif PID a Informace pro cestující). 7. Nakonec žalobkyně provedla dne 24. 5. 2021 v 14:48 hodin prostřednictvím kontrolora přepravní kontrolu žalovaného, který cestoval autobusem - linkou 196, tj. dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, provozovaným žalobkyní. Při této kontrole se žalovaný prokázal neplatným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] (viz. Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 24. 5. 2021). Podle tarifu PID tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz. Smluvní přepravní podmínky PID - čl. 8 odst. 4; Tarif PID a Informace pro cestující). 8. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 19. 7. 2021 (viz Výzva k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2021, Potvrzení o odeslání písemnosti ze dne 19. 7. 2021). Vzhledem k tomu, že žalovaný pohledávku ani přes výzvy neuhradil, požaduje žalobkyně z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. 9. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 10. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 11. Podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v tehdy platném znění, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 12. Výše přirážky ve smyslu § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. je upravena v Tarifu pražské integrované dopravy, a to čl. XIII. bod 7. a činí 1 500 Kč. 13. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o přepravě podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Žalobkyně provedla přepravní kontroly prostřednictvím kontrolora, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem či se prokázal neplatným elektronickým dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč, přičemž žalobkyně požadovala uhradit jízdné pouze za jízdu uskutečněnou dne 16.5.2021 a 14.5.2021, a v každém jednotlivém případě přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v celkové výši 4 548 Kč, dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal vždy ode dne následujícího po splatnosti přirážky až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).