19 C 73/2020-181 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 9. 2020 se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 403 357 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové a majetkové újmy způsobené při poskytování zdravotních služeb. Usnesením ze dne 26. 3. 2021, č. j. 19 C 73/2020-84, byla připuštěna změna žaloby, navržená žalobcem v podání ze dne 16. 3. 2021, kterou se žalobce domáhal zaplacení: -) částky 26 857 Kč jako náhrady nemajetkové újmy ve formě vytrpěných bolestí, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne podání žalobního návrhu do zaplacení, -) částky 762 072 Kč jako náhrady nemajetkové újmy (ztížení společenského uplatnění), spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne podání žalobního návrhu do zaplacení, -) částky 15 000 Kč jako náhrady nákladů spojených s léčebnými zákroky žalovaného, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne podání žalobního návrhu do zaplacení, -) částky 60 300 Kč jako náhrady nákladů účelně vynaložených nákladů na léčení a péči o zdraví žalobce, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne podání žalobního návrhu do zaplacení. 2. Žalovaný neuznal žalobcem uplatněný nárok a navrhl zamítnutí žaloby. 3. V průběhu řízení, a to poté, co bylo ve věci zahájeno jednání, vzal žalobce podáním ze dne 21. 3. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 22. 3. 2022, žalobu na zaplacení částky 864 229 Kč s příslušenstvím v celém rozsahu zpět a navrhl, aby soud řízení zastavil s tím, že se vzdal všech nároků na náhradu nákladů soudního řízení. Rovněž uvedl, že náklady České republiky v soudním řízení na výzvu uhradí. 4. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného se zpětvzetím žaloby vyslovili souhlas s tím, že se vzdali práva na náhradu nákladů soudního řízení. 5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví, přičemž v souladu s ustanovením § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného vyslovili s tímto procesním úkonem žalobce souhlas. Na základě popsaných skutečností postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. a výrokem I. toto usnesení řízení v plném rozsahu zastavil. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť řízení bylo zastaveno a soud zde neshledal důvody pro postup dle odstavce 2 citovaného ustanovení. Vycházel přitom i z procesních návrhů účastníků řízení ve vztahu k nákladům řízení. 7. Výrok III. o nákladech řízení státu se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 8. Ve smyslu § 151 odst. 1 a 5 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 o. s. ř. tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána. 9. V projednávané věci bylo usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. 19 C 73/2020-154, přiznáno svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] svědečné za podání svědecké výpovědi u jednání soudu dne 18. 11. 2021 v celkové výši 2 163 Kč, které následně soud svědkovi uhradil. 10. Při posuzování, který z účastníků je povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu jeho náklady řízení, je rozhodující výsledek řízení. Skončí-li řízení nikoliv meritorním rozhodnutím, nýbrž usnesením o zastavení, zkoumá soud, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Je-li důvodem zastavení řízení zpětvzetí návrhu, je zásadní důvod zpětvzetí, tj. je třeba zkoumat, zda nedošlo pro chování žalovaného ke zpětvzetí důvodně podaného návrhu. 11. V projednávané věci bylo procesním důvodem zastavení řízení zpětvzetí žaloby žalobcem. Soud na základě obsahu soudního spisu uzavřel, že nelze dovodit, že by v projednávané věci byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Tento závěr vyplývá ze skutečnosti, že účastníkům se v průběhu řízení podařilo dosáhnout dohody. Nelze tedy uzavřít jinak, než že procesní příčina zastavení řízení leží na straně žalobce, který je z tohoto důvodu povinen nahradit státu jemu vzniklé náklady řízení za vyplacené svědečné ve výši 2 163 Kč, s čímž je žalobce srozuměn. 12. K náhradě nákladů řízení byla stanovena lhůta k plnění v obecné délce (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).