3 C 69/2021-38 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 60 305,07 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, jako náhrady za neoprávněně odebranou elektrickou energii. Uvedla, že zplnomocněnými pracovníky žalobkyně ze společnosti [právnická osoba] bylo dne 12.1.2021, kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], provádí neoprávněný odběr elektřiny, kdy elektřina na uvedeném odběrovém místě byla dne 24.8.2020 provozovatelem distribuční soustavy přerušena z důvodu neplnění smluvních platebních povinností ze strany žalované. Přerušení dodávky elektrické energie bylo provedeno odpojením odvodních vodičů z elektroměru v. [číslo] se stavem VT [číslo] kWh a Nt 3,922 kWh a jeho opětovným zaplombováním. Žalobkyně provedla dne 12.1.2021 na citovaném odběrném místu kontrolu, při níž zjistila, že došlo k porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo] který byl demontován se stavem VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh. 2. Žalobkyně se proto domáhala po žalované úhrady škody spočívající v hodnotě odebrané energie. Výše škody v celkové částce 60 305,07 Kč byla vyčíslena jako násobek neoprávněně odebrané energie a ceny za kWh stanovené cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru, tj. ke dni 12.1.2021, částkou 52 876,46 Kč (rozdíl mezi stavem ke dni zjištění neoprávněného odběru, tj. 17 108,0 kWh u VT a [číslo] kWh u NT – stavem ke dni ukončení odběru tj. 10 522,0 kWh u VT a [číslo] kWh u NT = 9 468 kWh X 5, [číslo] Kč/kWh) a dále náhrady nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 7 269,68 Kč. Celková částka 60 305,07 Kč byla žalované vyúčtována fakturou ze dne [číslo], s var. symbolem [číslo] splatnou dne 22.2.2021. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně informována o zjištěném neoprávněném odběru, byla vyzvána, aby situaci řešila, avšak neúspěšně. Žalobkyně se proto obrátila se svým nárokem na soud, když žalovaná nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Žalované bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dní přede dnem jeho konání do vlastních rukou, přičemž byla upozorněna, že pokud se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se bez omluvy k prvému jednání ve věci samé nedostavila, ani svou účast neomluvila. 5. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 6. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. nelze vydat rozsudek pro zmeškání ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 7. Vzhledem k tomu, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. vynesl tento kontumační rozsudek, kterým žalobě zcela vyhověl (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku), přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně opírající se o ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 3 téhož zákona je osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu povinna nahradit vzniklou škodu v penězích. Výši náhrady pak upravuje vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody, konkrétně ustanovení § 9 odst. 9, které stanoví, že výše náhrady se stanoví jako součin ceny energie podle cenového rozhodnutí Energetického úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny a zjištěného množství neoprávněně odebrané elektřiny. 8. Stran otázky příslušenství, tj. úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala v zákonné výši, ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, soud věc posoudil podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. V daném případě byly splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1 o. s. ř. a i tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu umožňovala soudu ve věci rozhodnout. Zároveň v tomto případě nebyla splněna ani jedna z podmínek uvedených v § 153b odst. 3 o. s. ř. na základě kterých rozsudek pro zmeškání nelze vydat, neboť v dané věci jde o náhradu škody za neoprávněně odebranou energii. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 11. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu ve výši 4 046 Kč, představované zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 413 Kč a paušální náhradou hotových výdajů nezastoupeného účastníka v celkové výši 900 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., v platném znění, ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za celkem tři úkony (sepis žaloby, výzva k plnění, účast na jednání) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 této vyhlášky. K tomu pak náhradu cestovních výdajů ve výši 733 Kč, za cestu k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět osobním automobilem Škoda Fabia, reg.zn. [SPZ], při celkovém počtu 120 km za obě cesty, náhradě za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč a vyhláškové ceně benzínu 95 oktanů 37,10 Kč, to vše dle § 1 písm. a), § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb. 12. Lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.