6 C 1/2022-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 10. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 39.851 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaná jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg /jiný než podle písmene r) /, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu vozidla [číslo], evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměla k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tedy po dobu 107 dní, dále ode dne 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tzn. po dobu 122 dní, a a ode dne 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020, tedy po dobu 92 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalované trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celkové dlužné částky za všechna tři výše uvedená období tak činí 9.502 Kč, 10.792 Kč a 8.212 Kč a sestávají jednak ze základu příspěvku v denní sazbě 86 Kč (podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) x počet dní (celkem 107, 122 a 92), za něž nebylo povinné ručení sjednáno; celková výše příspěvku tak činí 9.202 Kč, 10.492 Kč a 7.912 Kč, k nimž žalobkyně dále pro každý dílčí nárok požaduje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění vždy ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byla žalovaná k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzvána (výzvy jí byly doručeny dne 8. 10. 2020, 17. 12. 2020 a 2. 4. 2021), tyto částky ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradila, pročež jejich splatnost tak nastala dne 7. 12. 2020, 15. 2. 2021 a 1. 6. 2021. V dalším případě pak žalobkyně zjistila, že žalovaná jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu vozidla [číslo], evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, opět neměla k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020, tedy po dobu 198 dní, a dále ode dne 16. 10. 2020 do 1. 2. 2021, tzn. po dobu 109 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalované trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celkové dlužné částky za obě výše uvedená období tak činí 7.230 Kč a 4.115 Kč a sestávají jednak ze základu příspěvku v denní sazbě 35 Kč (podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) x počet dní (celkem 198 a 109), za něž nebylo povinné ručení sjednáno; celková výše příspěvku tak činí 6.930 Kč a 3.815 Kč, k nimž žalobkyně dále pro každý dílčí nárok požaduje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění vždy ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byla žalovaná i v těchto případech k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzvána (výzvy jí byly doručeny dne 17. 12. 2020 a 9. 4. 2021), tyto částky ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradila, pročež jejich splatnost tak nastala dne 15. 2. 2021 a 8. 6. 2021. Jelikož žalovaná nereagovala ani na pozdější předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, přičemž z nich zjistil následující skutečnosti: Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 9. 2020 č. případu [číslo], ze dne 2. 12. 2020 [číslo] ze dne 18. 3. 2021 [číslo] tak bylo zjištěno, že dle údajů poskytnutých žalobkyni příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy), že žalovaná (jejíž existence byla doložena výpisem z obchodního rejstříku) je od data 12. 7. 2019 evidována jako vlastník/provozovatel předmětného nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t [registrační značka], VIN: [VIN kód], TP: [číslo], jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 24. 4. 2018 do 8. 9. 2019 (u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo]). Jelikož tedy žalovaná neměla v rozhodném období od data 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020, dále ode dne 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a nakonec ode dne 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala ji žalobkyně písemně dne 23. 9. 2020, 2. 12. 2020 a 18. 3. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 86 Kč, tzn. za 107 dní celkem 9.202 Kč, za 122 dní celkem 10.492 Kč a za 92 dní celkem 7.912 Kč. K tomu pak žalobkyně účtovala náklady na uplatnění příspěvku ve výši 1x 300 Kč. 5. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2020 č. případu [číslo] a ze dne 25. 3. 2021 [číslo] soud dále zjistil, že dle údajů poskytnutých žalobkyni příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy), že žalovaná je ode dne 17. 3. 2015 evidována jako vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 [registrační značka], VIN: [VIN kód], TP: [číslo], jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 19. 7. 2016 do 25. 10. 2018 (u [pojišťovna], č. smlouvy [číslo]). Jelikož tedy žalovaná neměla v rozhodném období od data 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 a následně ode dne 16. 10. 2020 do 1. 2. 2021 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala ji žalobkyně písemně dne 2. 12. 2020 a dne 25. 3. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 35 Kč, tzn. za 198 dní celkem 6.930 Kč a za 109 dní celkem 3.815 Kč. 6. K zaplacení příspěvků vyúčtovaných výše uvedenými výzvami pak žalobkyně dále vyzvala žalovanou upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 13. 1. 2021, 11. 3. 2021, 18. 3. 2021, 22. 6. 2021 a 1. 7. 2021. 7. Předžalobními upomínkami ze dne 9. 6. 2021, 30. 6. 2021 a 1. 9. 2021 pak byla žalovaná upozorněna na možnost vymáhání nároků soudní cestou. 8. Odeslání těchto písemností do dispoziční sféry žalované je dokládáno kopiemi relevantních částí poštovních podacích archů a informacemi o sledování zásilek, dodaných adresátovi dne 15. 6. 2021, 1. 7. 2021 a 3. 9. 2021. 9. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož je žalovaná již ode dne 12. 7. 2019 evidován v registru vozidel jako vlastník/provozovatel předmětného nákladního automobilu [registrační značka] a ode dne 17. 3. 2015 pak jako vlastník/provozovatel výše uvedeného osobního automobilu [registrační značka]. V případě nákladního vozidla pak žalovaná neměla sjednáno povinné ručení v období od data 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020, dále ode dne 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a ode dne 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 a pro osobní automobil pak v období ode dne 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 a ode dne 16. 10. 2020 do 1. 2. 2021. Žalobkyně ji proto vyzvala písemně dne 23. 9. 2020, 2. 12. 2020 a dne 18. 3. 2021 (ohledně nákladního vozidlu) a dne 2. 12. 2020 a 25. 3. 2021 (ohledně osobního automobilu) k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení každé jednotlivé výzvy