CS · EN DE FR brzy

6 C 12/2022-20 — Okresní soud v Berouně

ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2022:6.C.12.2022.1
Datum: 2022-03-31
Předmět: o zaplacení 3.048 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 18a z. č. 111/1994 Sb.",
["jízdné""peněžité plnění"]
O co šlo: o zaplacení 3.048 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89)
1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 10. 2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 3.048 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému za přepravu městskou hromadnou dopravou. Tvrdil, že žalovaný se ve dnech 6. 7. 2021 a 22. 7. 2021 na autobusových linkách [číslo] v [obec] v rámci přepravy veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobcem ani v jednom případě neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a neuhradil tak stanovené jízdné. Na základě těchto skutečností mu proto vznikla povinnost zaplatit žalobci kromě neuhrazeného jízdného vždy ve výši 24 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za každý tento jednotlivý případ přepravy. Jelikož žalovaný dlužnou částku, splatnou v den provedení přepravní kontroly, kdy u něj bylo toto právo uplatněno, žalobci doposud neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky, nárokuje žalobce vedle každé této jistiny (tj. 2x 1.524 Kč) též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tedy od data 7. 7. 2021 a 23. 7. 2021, až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to ze zápisů o provedené přepravní kontrole ze dne 6. 7. 2021 [číslo] ([variabilní symbol]) a 22. 7. 2021 [číslo] ([variabilní symbol]) ve spojení s informacemi pro cestující, dále ze smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce, z jeho výpisu z obchodního rejstříku, jakož i z předžalobní upomínky adresované žalovanému včetně dokladu o jejím odeslání. 5. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož se žalovaný při použití dopravních prostředků žalobce, tj. autobusů linky [číslo] v rámci jím provozované veřejné hromadné dopravy dne 6. 7. 2021 a 22. 7. 2021 ani v jednom z těchto případů na výzvu neprokázal jízdním dokladem, a proto mu byla oprávněným pracovníkem žalobce v souladu se smluvními přepravními podmínkami vždy vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč a neuhrazené jízdné dle tarifu ve výši 24 Kč s tím, že žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobce nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč. Jelikož tak ani na následnou předžalobní výzvu žalobce neučinil a dlužnou částku nezaplatil ani dodatečně, domáhal se žalobce svého nároku soudní cestou, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, jdoucím vždy ode dne následujícího po dni splatnosti přirážky a jízdného, tj. od data 7. 7. 2021 a 23. 7. 2021, až do zaplacení. 6. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, § 7 odst. 6 a § 15 písm. b) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vzniká uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle (ustanovení § 7) odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže se cestující při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě. 8. Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise má soud za prokázané, že účastníci spolu ve dnech 6. 7. 2021 a 22. 7. 2021 uzavřeli ve dvou samostatných případech smlouvu o přepravě ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2550 občanského zákoníku, aniž by se žalovaný na výzvu v rámci přepravní kontroly prokázal platným jízdním dokladem. V důsledku toho mu vznikla povinnost uhradit žalobci nezaplacené jízdné vždy ve výši 24 Kč (v souladu s tarifem), jakož i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, které však nedoplatil, a celkem tak žalobci z tohoto titulu dluží 3.048 Kč (tzn. 2x 1.524 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, a žalobce tak má ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo na úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobci přiznal ode dne následujícího po splatnosti přirážky i jízdného, tedy ode dne 7. 7. 2021 a 23. 7. 2021, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Citovaná ustanovení

§ 18a (111/1994 Sb.)§ 251 (120/2001 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2550 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.