6 C 60/2021-44 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 23.138,40 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 8. 2018, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Tvrdil, že na základě této smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce vytištěné na zadní straně smlouvy, výše uvedený právní předchůdce žalobce poskytl téhož dne žalovanému po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) s odbornou péčí na základě informací vyžádaných si a doložených od žalovaného k jeho rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům ještě před uzavřením samotné smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši 15.000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Na jejím základě se pak žalovaný zavázal uhradit věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 13.125 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčený peněžitý obnos za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.683 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny (poplatku) za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6.020 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.422 Kč. Celkovou částku pak měl uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč do data 26. 9. 2019. Jelikož však tomuto svému závazku nedostál, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas (poslední zaplatil dne 16. 3. 2019, celkem bylo splaceno 5.000 Kč), porušil tím své smluvní závazky, v důsledku čehož mu k datu 9. 7. 2019 vznikl dluh, sestávající z neuhrazeného zůstatku jistiny ve výši 13.020,83 Kč a poplatku (tj. součet úroku a poplatků) ve výši 10.117,57 Kč, k nimž je dále účtován úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny, a to ode dne 27. 9. 2019, tedy od data uplynutí lhůty sjednané pro úhradu celé zápůjčky až do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným se všemi právy s ní spojenými včetně příslušenství postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Do postoupení pohledávky tedy žalovaný na svůj závazek uhradil celkem 5.000 Kč s tím, že ke dni postoupení dlužná částka činila celkem 33.738,40 Kč (bez příslušenství a včetně nyní neuplatňovaného navýšení). Žalobce jako právní nástupce původního věřitele tak po žalovaném požaduje zaplacení částky 23.138,40 Kč (jistina 13.020,83 Kč, poplatky 10.117,57 Kč), k níž žalobce dále účtuje příslušenství, a to úrok a zákonný úrok z prodlení jednak v kapitalizované výši 4.709,56 Kč (za dobu ode dne 27. 9. 2019 do 18. 12. 2020) a 2.242,84 Kč (za dobu ode dne 24. 3. 2019 do 18. 12. 2020), jednak jdoucí v sazbách 29 % ročně a 9,75 % ročně z uvedené dlužné jistiny ode dne 19. 12. 2020 až do zaplacení. Jelikož žalovaný nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu a svůj výše uvedený dluh zcela neuhradil, domáhal se žalobce svého nároku soudní cestou. 2. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv o zápůjčce na základě informací vyžádaných od žalovaného, které následně ověřil oproti žalovaným předloženým dokladům a případně i nahlédnutím do příslušných databází. Takto získané informace pak byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 2. 8. 2018. Žalovaný současně ve smlouvě prohlásil, že jím poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. O pravdivosti těchto tvrzení pak věřitel poté, co si prověřil žalovaného též v insolvenčním rejstříku, neměl důvod pochybovat. Majetkovou situaci žalovaného pak ověřil z pracovní smlouvy ze dne 16. 10. 2017, dle níž byl žalovaný zaměstnán na plný pracovní úvazek na pozici pomocné stavební práce u zaměstnavatele Technické služby a stavby s měsíčním příjmem 24.000 Kč; bydlel v nájmu a neměl žádné jiné závazky z titulu úvěru z kreditní karty nebo zápůjčky. Následně tedy žalobce dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dostatečná. K požadovaným úrokům pak doplnil, že 29 % roční úroková sazba byla dle smluvních ujednání sjednána jako pevná po celou dobu řádného a včasného splácení, tedy jen na dobu trvání smlouvy. Jelikož ale žalovaný splátky nehradil řádně a včas, je nárok žalobce na zaplacení úroku z nevrácené jistiny zápůjčky až do doby jejího zaplacení minimálně ve výši 29 % ročně. Mezi smluvními stranami nebylo výslovně sjednáno další neúročení pohledávky po splatnosti poslední stanovené splátky, smlouva hovoří pouze o fixaci úrokové sazby po dobu řádného a včasného splácení. Na těchto svých nárocích plynoucích z obou smluv o zápůjčce tedy žalobce i nadále trval. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily (za současné omluvy neúčasti žalobce i jeho zástupce), soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 5. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 8. 2018 a Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce tak zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti obnos ve výši 15.000 Kč. Za jeho poskytnutí mu pak náležel poplatek v částce 13.125 Kč, vypočtený jako součet úroku v částce 2.683 Kč, částky (poplatku) za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6.020 Kč a úhrady za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.422 Kč. Celkovou dlužnou částku 28.125 Kč pak byl povinen uhradit ve sjednaných 60 týdenních splátkách po 469 Kč počínaje dnem uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve smlouvě ve výši 29 % ročně jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy s tím, že ve smyslu článku 9.1 smluvních podmínek je smlouva uzavřena na dobu určitou ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky dlužné částky. 6. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 2. 8. 2018 pak bylo zjištěno, že pro účely sjednání zápůjčky právní předchůdce žalobce vycházel z následujících údajů žalovaného, dle nichž jmenovaný bydlel v nájmu, byl svobodný a měl čtyři vyživovací povinnosti. Vlastnil motorové vozidlo a byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy na plný pracovní úvazek s pracovním zařazením pomocné stavební práce u zaměstnavatele Technické služby a stavby s čistým měsíčním příjmem ve výši 24.000 Kč (další čisté příjmy domácnosti činily 12.000 Kč), z něhož hradil své měsíční výdaje ve výši 12.000 Kč. Celkové příjmy jeho domácnosti pak činily 36.000 Kč, jiné závazky neměl. Tvrzení o svých poměrech pak žalovaný dokládal pracovní smlouvou. 7. Z tabulky umoření – přehledu čerpání a splácení„ úvěru“ ze dne 12. 1. 2020 ke smlouvě [číslo] dále soud zjistil, že žalovaný na v plné výši čerpanou zápůjčku ve výši 15.000 Kč uhradil celkem 4.500 Kč (věřitelem započteno na úhradu jistiny, úroku a poplatků) s tím, že k datu 16. 3. 2019 činil zůstatek nesplacené jistiny 13.020,83 Kč). 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 s informacemi o zpracování osobních údajů z téhož dne a poštovního podacího lístku má soud dále za doložené, že právní předchůdce žalobce smluvně postoupil svou předmětnou pohledávku za žalovaným žalobci (jehož existence je dokládána výpisem z obchodního rejstříku), o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 9. Nakonec pak předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě pohledávky ze zápůjčky ve stanovené lhůtě do 13. 7. 2021 s upozorněním na možnost soudního vymáhání nároku v případě jejího neuhrazení. Odeslání této písemnosti k rukám žalovaného je dokládáno poštovním podacím lístkem. 10. Na podkladě takto provedených listinných důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 8. 2018, obsahující též ujednání o smluvních podmínkách, v hotovosti částku 15.000 Kč. Žalovaný se pak zavázal uhradit věřiteli poskytnuté prostředky spolu se sjednaným úrokem, který byl sjednán pevnou výpůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a ve smlouvě výslovně vypočteným na částku 2.683 Kč, a spolu s poplatky v částkách 6.020 Kč a 4.422 Kč ve sjednaných splátkách. Při sjednávání smlouvy právní předchůdce žalobce vycházel z údajů o poměrech žalovaného, dle nichž byl žalovaný svobodný, bydlel v nájmu, a měl čtyři vyživovací povinnosti. Ze svého pracovního poměru dosahoval čistého měsíčního příjmu ve výši 24.00