6 C 69/2022-12 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2022 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 5.765 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného rozhlasového poplatku na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobu odůvodnil tím, že dne 15. 9. 2020 zaslal žalovanému výzvu odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku, v níž jej vyzval k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy s poučením o následcích v případě, že adresát přihlášku neprovede či nezašle čestné prohlášení, v podobě možnosti vystavení zákonné přirážky ve výši 5.000 Kč dle § 9 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, tedy nejpozději k datu 31. 10. 2020 nesplnil zákonnou oznamovací povinnost, považuje v souladu se shora uvedeným zákonem se uvedeným dnem za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností k jeho úhradě v zákonné výši, která činí 45 Kč měsíčně ve smyslu § 6 uvedeného zákona. Poplatek je pak povinen jako právnická osoba hradit z každého rozhlasového přijímače, a to čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, poprvé pak počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce kalendářního čtvrtletí v měsíční výši. Žalobce proto zaslal žalovanému dne 31. 5. 2021 výzvu k úhradě dlužných rozhlasových poplatků spolu s vyúčtovanou zákonnou přirážkou v přiměřené lhůtě, na kterou však žalovaný rovněž nereagoval. Nadále tak žalobci z tohoto titulu dluží za období ode dne 1. 11. 2020 do 1. 3. 2022 celkem 5.765 Kč, k čemuž žalobce rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný za období ode dne 25. 6. 2021 do 31. 3. 2022 částkou 355,87 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z následujícího spisového materiálu, a to z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 1. 4. 2022, z přehledu dlužných předpisů poplatníka, z výzvy odběrateli elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, ze dne 15. 9. 2020 ve spojení s formulářem pro odběratele elektřiny – právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající a s doručenkou, jakož i z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2021 s připojeným evidenčním formulářem a doručenkou a z detailního rozpisu výpočtu úroku z prodlení. 5. Na podkladě uvedeného spisového materiálu pak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož žalobce dne 15. 9. 2020 vyzval žalovaného jakožto odběratele elektřiny v odběrném místě, aby se přihlásil do evidence poplatníků rozhlasového poplatku, nebo aby zaslal žalobci čestné prohlášení, pokud rozhlasový přijímač nevlastní, nedrží či z jiného právního důvodu neužívá po dobu delší jednoho měsíce. K tomu pak žalovanému stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy a připojil příslušný formulář přihlášky a čestného prohlášení. Zároveň žalovaného poučil o zákonných důsledcích nevyhovění výzvě ve stanovené lhůtě, tedy že bude považován za poplatníka rozhlasového poplatku a žalobce bude zároveň oprávněn požadovat zaplacení přirážky ve výši 5.000 Kč. Výzva byla žalovanému doručena fikcí dne 25. 9. 2020, aniž by na ni adekvátně reagoval, a dnem 31. 10. 2020 tedy byl nadále považován za poplatníka s povinností k hrazení rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně za jeden přijímač a s čtvrtletní splatností vždy do 15. dne daného čtvrtletí. Protože žalovaný zůstal i nadále zcela nečinný, vznikl mu vůči žalobci na rozhlasových poplatcích dluh, který za období od 11/2020 do 3/2022 činil celkem 765 Kč (17x 45 Kč), navýšený o zákonnou přirážku ve výši 5.000 Kč na celkových 5.765 Kč, k nimž žalobce dále doúčtoval zákonný úrok z prodlení k datu 31. 3. 2022 (tj. do dne předcházející podání žaloby v této věci) v souhrnné částce 355,87 Kč. Následně pak žalovaného dne 31. 5. 2021 vyzval k úhradě dlužné částky. Žalovaný ani na tuto výzvu nereagoval, a je tedy se splnění své povinnosti vůči žalobci v prodlení. 6. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 7. Dle ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Ve smyslu ustanovení § 5 odst. 4 citovaného zákona poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. 9. Podle ustanovení § 7 odst. 3 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 10. Dle ustanovení § 8 odst. 2 věta prvá citovaného zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. 11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) tohoto zákona poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků o přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. 12. Dle ustanovení § 10 tohoto zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 14. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za zcela oprávněný. Z obsahu spisu má soud za zjištěné, že žalovaný porušil povinnost stanovenou zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích, když nesplnil svou oznamovací povinnost, přičemž v důsledku marného uplynutí lhůty stanovené žalobcem v zaslané výzvě se tímto považuje za poplatníka rozhlasového poplatku ke stanovenému datu a žalobce je oprávněn vůči němu požadovat zaplacení zákonné přirážky za nesplnění této povinnosti ve výši 5.000 Kč. Jakožto právnická osoba pak žalovaný neplnil ani svou zákonnou povinnost hradit rozhlasový poplatek ve stanovené výši a datu splatnosti řádně a včas, když mu za výše uvedené období vznikl z tohoto titulu dluh ve výši 765 Kč, který neuhradil ani na základě výzvy. S ohledem na předložené listiny má tedy soud nárok žalobce za zcela doložený, přičemž žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud měl důvod pochybovat o tvrzeních, o něž žalobce svůj nárok opíral. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobci d