6 C 71/2022-17 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 2.061 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 24. 4. 2020, jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla tovární značky Škoda Fabia, [registrační značka], rok výroby 2002. Na základě této smlouvy, uzavřené k okamžiku uhrazení prvního pojistného pojistiteli, se žalovaná zavázala hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 5.465 Kč, splatné čtvrtletně. Jelikož žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 24. 7. 2020, dluží tak za dobu ode dne 24. 7. 2020 do 11. 12. 2020 celkem 2.061 Kč, které neuhradila ani na základě zaslané upomínky. Žalobkyně se proto domáhala svého nároku spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z obsahu spisového materiálu, a to z návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 24. 4. 2020, dále z přehledu předpisů a plateb této pojistné smlouvy ze dne 31. 3. 2021 a z předžalobní upomínky včetně informace o sledování zásilky. 5. Na základě uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník spolu uzavřeli s účinností ode dne 24. 4. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jíž si spolu sjednaly na dobu neurčitou pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Škoda Fabia, [registrační značka], pojištění vozidla typu [příjmení] a dále doplňková pojištění s ročním pojistným ve výši 5.465 Kč, splatným čtvrtletně po 1.366 Kč. Žalovaná pak uhradila pouze první splátku pojistného. Další, splatná dne 24. 7. 2020, pak již zaplacena nebyla, pročež žalované vznikl na pojistném dluh v celkové výši 2.061 Kč za dobu trvání pojištění ode dne 24. 7. 2020 do 11. 12. 2020 (když dřívější případný zánik pojištěný dokládán nebyl). Žalovaná pak svůj dluh doposud nevyrovnala ani přes zaslanou předžalobní upomínku, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. 6. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 7. Dle ustanovení § 1 odst. 3 tohoto zákona, v uvedeném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 8. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Dle ustanovení § 2782 odst. 1 a § 2783 odst. 2 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 11. V dané věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu, jíž si sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) a další pojištění. Dále bylo prokázáno, že žalované vznikl dluh na pojistném sjednaném touto smlouvou v částce 2.061 Kč za období trvání pojistného vztahu ode dne 24. 7. 2020 do 11. 12. 2020. Žalovaná pak vůči těmto nárokům nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by je jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 12. Pro úplnost soud doplňuje, že nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistil, že ve věci žalované jako dlužníka bylo dne 9. 1. 2017 zahájeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] insolvenční řízení, v rámci něhož insolvenční soud svým usnesením ze dne 27. 1. 2017 č.j. [insolvenční spisová značka] zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení cestou oddlužení. Usnesením ze dne 14. 4. 2022 č.j. [insolvenční spisová značka] pak soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované, která tím byla osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Pohledávka, která je nyní předmětem žaloby v této věci, však vznikla v období po rozhodnutí o úpadku žalované, a proto nemohla být do oddlužení přihlášena, ani v něm uspokojena. Proto se na ni osvobození od placení pohledávek nemůže vztahovat. 13. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové požadované částce 1.489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které (s ohledem na splnění podmínek – žaloba podaná na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v citovaném znění, za tři úkony právní služby po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.