6 C 72/2021-34 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 56.898,36 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 3. 1. 2019, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Tvrdil, že na základě této smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly příslušné smluvní podmínky vytištěné na zadní straně smlouvy, výše uvedený právní předchůdce žalobce poskytl téhož dne žalovanému po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) s odbornou péčí na základě informací vyžádaných si a doložených od žalovaného k jeho rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům ještě před uzavřením samotné smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši 35.000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Na jejím základě se pak žalovaný zavázal uhradit věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 28.079 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčený peněžitý obnos za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8.577 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny (poplatku) za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7.711 Kč. Celkovou částku pak měl uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3.505 Kč do data 3. 7. 2020. Jelikož však tomuto svému závazku nedostál, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas (poslední zaplatil dne 11. 1. 2019, celkem bylo splaceno pouhých 3.600 Kč), porušil tím své smluvní závazky, v důsledku čehož mu k datu 23. 7. 2019 vznikl dluh, sestávající z neuhrazeného zůstatku jistiny ve výši 31.400 Kč a poplatku (tj. součet úroku a poplatků) ve výši 25.498,36 Kč, k nimž je dále účtován úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny, a to ode dne 4. 7. 2020, tedy od data uplynutí lhůty sjednané pro úhradu celé zápůjčky až do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným se všemi právy s ní spojenými včetně příslušenství postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobce jako právní nástupce původního věřitele tak po žalovaném požaduje zaplacení částky 56.898,36 Kč (jistina 31.400 Kč, poplatky 25.498,36 Kč), k níž žalobce dále účtuje příslušenství, a to úrok a zákonný úrok z prodlení jednak v kapitalizované výši 4.249,47 Kč (za dobu ode dne 4. 7. 2020 do 18. 12. 2020) a 5.757,32 Kč (za dobu ode dne 11. 2. 2019 do 18. 12. 2020), jednak jdoucí v sazbách 29 % ročně a 9,75 % ročně z uvedené dlužné jistiny ode dne 19. 12. 2020 až do zaplacení. Jelikož žalovaný nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu a svůj výše uvedený dluh zcela neuhradil, domáhal se žalobce svého nároku soudní cestou. 2. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce na základě informací vyžádaných od žalovaného, které následně ověřil oproti žalovaným předloženým dokladům pracovní smlouva ze dne 27. 9. 2017 na dobu neurčitou, výplatní pásky za období 10, 11/ 2018) a případně i nahlédnutím do příslušných databází (insolvenční rejstřík). Takto získané informace, dle nichž byl žalovaný zaměstnán na plný pracovní úvazek jako strojní operátor u zaměstnavatele Valeo výměníky tepla spol. s r.o. s příjmem 17.171 Kč měsíčně, měl zajištěno vlastní bydlení nezatížené zástavním právem a neměl žádnou vyživovací povinnost, ani závazky vůči jiným věřitelům, pak byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 3. 1. 2019. Žalovaný současně ve smlouvě prohlásil, že jím poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. O pravdivosti těchto tvrzení pak věřitel poté, co si prověřil žalovaného též v insolvenčním rejstříku, neměl důvod pochybovat. Následně dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dostatečná. K požadovaným úrokům pak doplnil, že 29 % roční úroková sazba byla dle smluvních ujednání sjednána jako pevná po celou dobu řádného a včasného splácení, tedy jen na dobu trvání smlouvy. Jelikož ale žalovaný splátky nehradil řádně a včas, je nárok žalobce na zaplacení úroku z nevrácené jistiny zápůjčky až do doby jejího zaplacení minimálně ve výši 29 % ročně. Mezi smluvními stranami nebylo výslovně sjednáno další neúročení pohledávky po splatnosti poslední stanovené splátky, smlouva hovoří pouze o fixaci úrokové sazby po dobu řádného a včasného splácení. Na tomto svém nároku plynoucím ze smlouvy o zápůjčce tedy žalobce i nadále trval. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož se žalovaný k jednání soudu bez omluvy své neúčasti nedostavil, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 5. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 1. 2019 a Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce tak zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti obnos ve výši 35.000 Kč. Za jeho poskytnutí mu pak náležel poplatek v částce 28.079 Kč, vypočtený jako součet úroku v částce 8.577 Kč, částky (poplatku) za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.791 Kč a úhrady za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7.711 Kč. Celkovou dlužnou částku 63.079 Kč pak byl povinen uhradit ve sjednaných 18 měsíčních splátkách po 3.505 Kč počínaje dnem uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve smlouvě ve výši 29 % ročně jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy s tím, že ve smyslu článku 9.1 smluvních podmínek je smlouva uzavřena na dobu určitou ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky dlužné částky. 6. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 3. 1. 2019 pak bylo zjištěno, že pro účely sjednání zápůjčky právní předchůdce žalobce vycházel z následujících údajů žalovaného, dle nichž měl jmenovaný zajištěno vlastní bydlení, byl svobodný a bez vyživovací povinnosti. Pracoval na plný úvazek jako strojní operátor u zaměstnavatele Valeo výměníky tepla spol. s r.o. [obec] s čistým měsíčním příjmem ve výši 17.171 Kč, z něhož hradil své měsíční výdaje ve výši 6.000 Kč. Jiné závazky neměl. Tvrzení o svých poměrech pak žalovaný dokládal pracovní smlouvou a výplatními páskami za říjen a listopad 2018. 7. Z tabulky umoření – přehledu čerpání a splácení„ úvěru“ ze dne 12. 1. 2021 ke smlouvě [číslo] dále soud zjistil, že žalovaný na v plné výši čerpanou zápůjčku 35.000 Kč uhradil celkem 3.600 Kč v jediné transakci (věřitelem započteno na úhradu jistiny, jež tak nadále činila 31.400 Kč). 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 s informacemi o zpracování osobních údajů z téhož dne a poštovního podacího lístku má soud dále za doložené, že právní předchůdce žalobce smluvně postoupil svou předmětnou pohledávku za žalovaným žalobci (jehož existence je dokládána výpisem z obchodního rejstříku), o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 9. Nakonec pak předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě pohledávek ze zápůjček ve stanovené lhůtě do 13. 7. 2021 s upozorněním na možnost soudního vymáhání nároku v případě jejího neuhrazení. Odeslání této písemnosti k rukám žalovaného je dokládáno poštovním podacím lístkem. 10. Na podkladě takto provedených listinných důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 1. 2019, obsahující též ujednání o smluvních podmínkách, v hotovosti částku 35.000 Kč. Žalovaný se pak zavázal uhradit věřiteli poskytnuté prostředky spolu se sjednaným úrokem, který byl sjednán pevnou výpůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a ve smlouvě výslovně vypočteným na částku 8.577 Kč, a spolu s poplatky v částkách 11.791 Kč a 7.711 Kč (tedy celkem 63.079 Kč) ve sjednaných splátkách. Při sjednávání smlouvy právní předchůdce žalobce vycházel z údajů o poměrech žalovaného, dle nichž byl žalovaný svobodný, měl vlastní bydlení a žádnou vyživovací povinnost. Ze svého pracovního poměru dosahoval čistého měsíčního příjmu ve výši 17.171 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činily 6.000 Kč. Jiné závazky neměl. Za dobu od čerpání zapůjčených obnosu až do data 11. 1. 2019 pak na zápůjčku uhradil jedinou splátku ve výši 3.600 Kč; dále pak již nebylo hrazeno nic. Protože tedy sjednané splátky nehradil řádně a včas, dostal se s tímto svým peněžitým závazkem do prodlení. N