6 C 76/2022-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 1.530 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k němu za přepravu městskou hromadnou dopravou. Tvrdil, že žalovaná se dne 13. 1. 2022 přepravovala v Praze v rámci veřejné hromadné dopravy provozované žalobcem na lince metra B, aniž by se při přepravní kontrole prokázala platným jízdním dokladem, a proto jí vznikla povinnost zaplatit žalobci v souladu s přepravními podmínkami vedle jízdného v částce 30 Kč dle tarifu též přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Jelikož tuto dlužnou částku, splatnou v den provedení přepravní kontroly, kdy u ní bylo toto právo uplatněno, žalobci doposud neuhradila ani na základě zaslané předžalobní upomínky, nárokuje žalobce vedle této jistiny též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tedy od data 14. 1. 2022, až do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 13. 1. 2022 [číslo] ([variabilní symbol]) ve spojení s informacemi pro cestující, dále ze smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce, z jeho výpisu z obchodního rejstříku, jakož i z předžalobní upomínky adresované žalované včetně dokladu o jejím odeslání. 5. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož se žalovaná při použití dopravního prostředku žalobce, tj. metra linky B, v rámci jím provozované veřejné hromadné dopravy dne 13. 1. 2022 na výzvu neprokázala jízdním dokladem, a proto jí byla oprávněným pracovníkem žalobce v souladu se smluvními přepravními podmínkami vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč spolu s jízdným ve výši 30 Kč dle tarifu PID s tím, že žalovaná měla možnost ji zaplatit na místě nebo v doplatkové pokladně žalobce nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč. Jelikož tak ani na následnou předžalobní výzvu žalobce neučinila a dlužnou částku nezaplatila ani dodatečně, domáhal se žalobce svého nároku soudní cestou, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, jdoucím ode dne následujícího po dni splatnosti přirážky, tj. od data 14. 1. 2022, až do zaplacení. 6. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, § 7 odst. 6 a § 15 písm. b) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle (ustanovení § 7) odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže se cestující při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě. Cestující je povinen se při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), a na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 8. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise má soud za prokázané, že účastníci spolu dne 13. 1. 2022 uzavřeli smlouvu o přepravě ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2550 občanského zákoníku, aniž by se žalovaná na výzvu v rámci přepravní kontroly prokázala jízdním dokladem (úhradou jízdného). V důsledku toho jí za takto uskutečněnou přepravu vznikla povinnost uhradit žalobci vedle jízdného dle platného tarifu PID v částce 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, které však nedoplatila, a celkem tak žalobci z tohoto titulu dluží 1.530 Kč. Vzhledem k tomu, že tomuto svému závazku dosud nedostála, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, a žalobce tak má ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo na úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobci přiznal ode dne následujícího po splatnosti přirážky, tedy ode dne 14. 1. 2022, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.