6 C 88/2022-81 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 8. 2022 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 66.681 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 12. 2021. Tvrdil, že jako subjekt oprávněný k této činnosti oprávněný poskytl žalovanému na základě této smlouvy, uzavřené za pomoci prostředků komunikace na dálku, a po prověření úvěruschopnosti žalovaného na základě jím poskytnutých údajů a z databází dne 20. 12. 2021 úvěr ve výši 50.000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal tyto prostředky žalobci splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 54,84 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po 2.950 Kč se splatností vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje lednem 2022 dle splátkového kalendáře, který je přílohou oznámení o schválení úvěru. Součástí splátek pak byla i pravidelná měsíční úhrada ve výši 362 Kč za sjednané pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet. Jelikož však žalovaný tomuto svému závazku nedostál, neboť se dostal do prodlení se splácením úvěru a do data jeho zesplatnění neuhradil ani jedinou splátku, byl žalobce v souladu se smlouvou oprávněn účtovat žalovanému smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o 30 dnů, tedy 998 Kč za celkem dvě splátky, s jejichž úhradou se žalovaný dostal do prodlení v této délce, a dále smluvně sjednanou náhradu nákladů účelně žalobcem vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů, celkem tedy 400 Kč. Důsledkem prodlení žalovaného (s úhradou již první splátky splatné dne 17. 1. 2022 o 65 dnů) pak bylo v souladu se smlouvou rovněž zesplatnění celého úvěru k datu 23. 3. 2022, čímž se celá dosud neuhrazená jistina úvěru a neuhrazené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru v celkové výši 56.812,88 Kč, která je dále úročena zákonným úrokem z prodlení, dále úrokem z původní dlužné jistiny a je k ní rovněž účtována další smluvní pokuta ve výši 0,1 % z této dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne 25. 3. 2022 do zaplacení (resp. do dne sepisu žaloby 1. 8. 2022). Dluh žalovaného je tedy tvořen novou jistinou úvěru v částce 56.812,88 Kč (součet původní jistiny ve výši 50.000 Kč a úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 6.812,88 Kč), dlužnou úhradou za pojištění v částce 1.086 Kč, smluvními pokutami v částkách 998 Kč a 7.385,30 Kč, náklady vzniklými v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, jakož i úrokem ve výši 54,84 % ročně z částky 50.000 Kč, jdoucím ode dne 25. 3. 2022 do zaplacení, od 91. dne prodlení, tedy od data 18. 4. 2022 do zaplacení je pak žádán úrok pouze ve výši 11,75 % ročně z částky 50.000 Kč, nejvýše však do doby, kdy toto příslušenství dosáhne ode dne 25. 3. 2022 částky 149.068 Kč, s tím, že z částky 59.296 Kč (tj. součet jistiny, úroku ke dni zesplatnění, smluvní pokuty ve výši 998, náklady vzniklých v souvislosti s prodlením a úhrady za pojištění; zaokrouhleno na celé koruny), dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení, jdoucí ode dne 25. 3. 2022 (tj. od druhého dne následujícího po zesplatnění) až do zaplacení. Žalovaný uvedenou dlužnou částku nevyrovnal ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a proto se žalobce domáhal jejího zaplacení soudní cestou. 2. Následně pak žalobce k výzvě soudu doplnil svá skutková tvrzení ke způsobu a zdrojům posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s požadavky příslušné právní úpravy s tím, že vycházel z dokladů o příjmech žalovaného a z jeho informativních výpisů z bankovního účtu, jakož i z dobrovolné přihlášky do pojištění, z výpisů z databází NRKI a SOLUS, z hodnocení klienta a z jeho prohlášení, přičemž příjem žalovaného byl doložen ve výši 22.160 Kč, jeho celkové měsíční náklady činily 6.463 Kč (včetně částky 3.860 Kč odpovídající životnímu minimu a rezervy ve výši 1.000 Kč) a volné zdroje ke splácení představovaly částku 14.697 Kč. Ověřil též případnou evidenci žalovaného v insolvenčním rejstříku a případné vymáhání jiných svých pohledávek vůči žalovanému. Poukázal pak na to, že žalovaný sám svým podpisem na smluvní dokumentaci potvrdil pravdivost a úplnost jím uváděných údajů, které si žalobce sám nemohl objektivně ověřit, tudíž jeho zákonnou povinnost nelze vykládat extenzivně; vycházel proto z premisy, že každý jedná v právním styku poctivě. Blíže se pak vyjádřil k jednotlivým položkám výdajů. Z dostupných podkladů žalobce nezjistil existenci jiných závazků žalovaného, jež by byly již po splatnosti, resp. neměl uzavřenou žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož svou neúčast na jednání neomluvil a nesdělil ani, zda trvá na tom, aby se jednání mohl zúčastnit, soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 12. 2021, resp. 20. 12. 2021, včetně přílohy č. 1 a dodatku č. 1 z téhož dne a ve spojení s informačním dokumentem o pojistném produktu pojištění schopnosti splácet a informacemi o tomto skupinovém pojištění včetně přihlášky do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, výpisem žalobce z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, dokumentem s popisem systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku, předsmluvním formulářem a prohlášením klienta – informacemi pro klienta poskytovanými zprostředkovatelem úvěru rovněž ze dne 17. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobce (za pomoci prostředků komunikace na dálku) o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 50.000 Kč na dobu 48 měsíců s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 54,84 % ročně a celkovou částkou ke splacení ve výši 124.224 Kč. Sjednáno bylo též pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou ve výši 362 Kč. Splátky (zahrnující úrok i jistinu a dále úhradu za pojištění) pak byly navrhovány ve výši 2.950 Kč měsíčně (tj. 2.588 Kč bez pojistného) se splatností nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce. Úroky pak byly počítány jako nominální úroková míra a bylo ujednáno, že jsou účtovány i po případném zesplatnění úvěrové jistiny, byť poté přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru a při prodlení delším než 90 dnů bude žalobce uplatňovat toto příslušenství pouze ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nejvýše však na úrocích přirostlých po zesplatnění úvěru souhrnnou částku odpovídající 120 % celkové částky k úhradě. Součástí smluvních ujednání pak byl též závazek žalovaného k úhradě smluvních pokut, a to ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž by se dostal do prodlení o délce 30 dnů, a ve výši 0,1 % z tzv. nové jistiny (tvořené dosud nesplacenou jistinou a úroky přirostlými ke dni zesplatnění úvěru) za každý den prodlení s její úhradou v případě zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části v trvání 65 dnů (nejvýše v částce 200.000 Kč), jakož i žalobcem účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč, vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky po dobu 15 dní. Ještě před podpisem návrhu úvěrové smlouvy pak žalobce předal žalovanému předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, v němž prohlásil, že provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, resp. správnosti, pravdivosti a úplnosti údajů jím uvedených. Návrh smlouvy o úvěru pak žalobce akceptoval dne 20. 12. 2021. Schválení úvěru s parametry dle tohoto návrhu pak žalobce žalovanému oznámil dopisem ze dne 21. 12. 2021, jímž žalovanému zároveň zaslal splátkový kalendář k této smlouvě ze dne 21. 12. 2021 (dokládáno oznámením o schválení úvěru ze dne 21. 12. 2021, splátkovým kalendářem a kopií poštovní dodejky s datem uložení zásilky dne 28. 12. 2021). 5. Z listiny označené jako vybrané pohyby na účtu ze dne 17. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu vedeného u peněžního ústavu, že nejméně v období června až listopadu 2021 mu na tento účet č. [bankovní účet] byla pravidelně každý měsíc připisována příchozí úhrada – mzda od zaměstnavatele [název] [obec] v rozmezí cca 19 tisíc až 29 tisíc Kč měsíčně a dále že zůstatky na tomto účtu za jednotlivé měsíce se pohybovaly vždy v kladných hodnotách průměrně okolo 22.000 Kč. 6. Z listiny označené jako hodnocení klienta s datem 17. 12. 2021 soud zjistil, že žalobce provedl analýzu bonity žalovaného na základě jím sdělených údajů o jeho příjmech a výdajích a dalších poměrech. Vycházel tak z čistého měsíčního příjmu pobíraného žalovaným z jeho zaměstnání (hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou) ve výši 22.160 Kč s tím, že výdaje žalovaného činí životní minimum ve výši 3.860 Kč a náklady na bydlení (u rodičů) v částce 2.603 Kč; dovodil tak, že volné peněžní zdro