9 C 314/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 706 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný jako vlastník automobilu [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno], (dále jen„ vozidlo“), ho v době od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 vlastnil bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných. Dlužná částka 10 706 Kč se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 10 406 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., vynásobené počtem dní (tj. sazba 86 Kč x 121 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván, avšak žalovaný dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku, tj. od 6. 1. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Vozidlo tovární značky PEUGEOT BOXER 2,5 D, [registrační značka], [VIN kód], není v rozhodném období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného a rovněž není žalovaný v tomto období uveden ani jako jeho provozovatel (viz Výdej dat z registru vozidel MěÚ [obec] č.j. [spisová značka] ze dne 25. 11. 2021). Nicméně žalobkyně doplnila svoji žalobu podáním ze dne 4. 1. 2022, kdy soudu doložila kupní smlouvu, jež dokazuje, že dne 12. 10. 2018 prodal pan [jméno] [příjmení] výše uvedený automobil žalovanému, který se tak stal jeho vlastníkem (viz kupní smlouva ze dne 12. 10. 2018). Pojištění vozidla u [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], č. smlouvy [číslo], trvalo od 29. 5. 2018 do 5. 9. 2019, soud tak zjistil, že od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 bylo vozidlo nepojištěno (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 10. 2020). V důsledku nepojištění vozidla vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, ve výši stanovené pro nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, tj. 86Kč, celkem tedy 10 406 Kč, a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 10. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 22. 10. 2020 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 10. 2020, informace k zásilce). Na výzvu pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Žalobkyně následně ještě dne 11. 2. 2021 žalovaného znovu o zaplacení upomenula a vyzvala jej k úhradě dlužného příspěvku nepojištěných a nákladů na uplatnění pohledávky (viz Upomínka ze dne 11. 2. 2021 s doručenkou). Žalovaný na výzvy nikterak nezareagoval. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 9. 6. 2021 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 9. 6. 2021, poštovní podací arch). 5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Na základě kupní smlouvy uzavřené dne 12. 10. 2018 se stal vlastníkem uvedeného automobilu žalovaný. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplati/t příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vlastníka automobilu sjednat k provozovanému vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a má tak povinnost žalobkyni uhradit příspěvek nepojištěných za odpovídající dobu. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na příspěvek nepojištěných za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020. Příspěvek vyčíslila v souladu se zákonem ve výši 10 706 Kč, tj. denní sazbou 86 Kč (pro nákladní automobil do 3,5 t) x 121 nepojištěných dní. Po právu rovněž uplatnila náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti předmětného nároku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 2 252 Kč Částku 2 252 Kč představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21 %