9 C 9/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 585 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 5. 9. 2018 s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu ACP III – 2014 COMBI. Předmětem pojištění bylo vozidlo Ford Mondeo, [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 846 Kč ročně. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a pojištění tak ke dni 11. 12. 2020 zaniklo. Za období od 5. 9. 2020 do 11. 12. 2020 včetně žalovaný dluží žalobkyni celkem částku ve výši 985 Kč a poplatek ve výši 600 Kč. Žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2021 vyzvala k uhrazení dlužné částky. Příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po zániku pojištění, tj. od 12. 12. 2020 do dne podání žaloby, tj. do 7. 10. 2021 v kapitalizované výši 107 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Účastníci dne 5. 9. 2018 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu ACP III – 2014 COMBI. Předmětem pojištění bylo vozidlo Ford Mondeo, [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 846 Kč ročně (viz Pojistná smlouva [číslo] ze dne 5. 9. 2018, Všeobecné pojistné podmínky). Celkem bylo na pojistném předepsáno 8 139 Kč a žalovaný uhradil pouze 6 554 Kč, žalovaný neuhradil pojistné za období od 5. 9. 2020 do 10. 12. 2020 ve výši 985 Kč a rovněž žalobkyni dluží náklady za vymáhání v celkové výši 600 Kč za dvě upomínky (viz Inkasní bilance k pojistné smlouvě, Upomínka k zaplacení dlužného pojistného ze dne 19. 10. 2020 a Pokus o smír ze dne 19. 1. 2021, Sazebník vybraných poplatků za vymáhání). Žalovaný dluh přesto neuhradil a ke dni 10. 12. 2020 tak došlo k zániku pojistné smlouvy pro neuhrazení pojistného (viz Zánik pojištění ze dne 28. 12. 2020). Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 15. 4. 2021 (viz Předžalobní upomínka ze dne 15. 4. 2021 včetně doručenky). Žalobkyně požaduje z dlužné částky úrok z prodlení ode dne následujícího po dni ukončení pojistné smlouvy, tj. od 12. 12. 2020 do 7. 10. 2021, v kapitalizované výši 107 Kč. 5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné pojistné smlouvy. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle ustanovení § 2804 o.z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ust. § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy (odst. 1 věta prvá). 11. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti, pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle § 13 odst. 2 citovaného zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 12. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že účastníci dne 5. 9. 2018 uzavřeli pojistnou, a to za účelem sjednání pojistného produktu k pojištění vozidla tovární značky Fond Mondeo. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 846 Kč ročně. Žalovaný však pojistné řádně a včas nehradil, v důsledku čehož pojištění ke dni 10. 12. 2020 zaniklo. Za období od 5. 9. 2020 do 10. 12. 2020 včetně tak žalobkyni na pojistném dluží částku ve výši 985 Kč a poplatky za vymáhání ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný celkovou dlužnou částku ve výši 1 585 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 o.z. vedle práva zaplacení dlužné jistiny právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z celé dlužné částky od druhého dne následujícího po dni ukončení pojistné smlouvy, tj. od 12. 12. 2020 do podání žaloby, tj. 7. 10. 2021 v kapitalizované výši 107 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a ustanovení§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).