11 C 30/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se domáhal určení, že vlastníkem stavby, stojící na pozemku parc. č. St. [číslo] v k.ú. [obec] (dále též„ předmětná zemědělská stavba“) je žalobce, neboť v roce 1984 byla provedena rekonstrukce předmětné zemědělské stavby na základě povolení rekonstrukce objektu Odborem výstavby ONV [obec] [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne 3. 7. 1984, které bylo vydáno právnímu předchůdci žalobce [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“). Povolení k užívání bylo vydáno 17. 12. 1984 odborem výstavby ONV [obec] pod [číslo jednací]. Vlastnické právo žalobce k předmětné stavbě však není v katastru nemovitostí zapsáno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání před soudem bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán, když předvolání mu bylo zasíláno na adresu, kterou soud ověřil provedením lustrace centrální evidence obyvatel a dále kterou má vedenou v katastru nemovitostí, soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku k datu 26. 7. 2023 bylo zjištěno, že [název] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] bylo právním předchůdcem žalobce. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 26. 7. 2023 a srovnávací sestavení parcel a informace o pozemku ze dne 9.2.2023 bylo zjištěno, že vlastníkem parc. č. St. [číslo], na kterém stojí stavba bez č.., zemědělská stavba, bez LV je žalovaný. Na předmětném pozemku došlo ke změně číslování a výměr parcel. Dle nákresové mapy je patrno, že na předmětném pozemku parc. č. st. [číslo] se nachází pouze nepatrná část předmětné zemědělské stavby, která se dále nachází na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo]. 6. Ze stavebního povolení ze dne 3. 7. 1984 bylo zjištěno, že na základě žádosti [příjmení] [příjmení] [jméno] byla povolena rekonstrukce výkrmu býků objektu [číslo] hnojiště, elektroinstalace v [obec]. 7. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 25. 9. 1984 bylo zjištěno, že bylo povoleno užívání stavby výkrmu býků objektu [číslo] hnojiště, elektroinstalace v [obec]. 8. Ze sdělení – ověření existence stavby ze dne 7. 10. 2020 bylo zjištěno, že [stát. instituce] po provedeném místním ohledání konstatoval., že se na předmětném pozemku nachází zemědělská stavba. 9. Ze souhlasného prohlášení ze dne 19. 11. 2019, souhlasného prohlášení o vzniku práva k nemovitosti bez podpisů stran a předžalobního pokusu o smír ze dne 2. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobce se pokoušel kontaktovat s pokusem o smírné vyřešení sporu žalovaného, avšak neúspěšně. 10. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že již v roce 1984 vystavěl předmětnou zemědělskou stavbu právní předchůdce žalobce. 11. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 13. Soud shledal naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, neboť se jedná o právního nástupce, který předmětnou zemědělskou stavbu nechal vybudovat, což dle soudu k existenci naléhavého právního zájmu postačuje. 14. V souladu s ustanovením § 3055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena a je ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku se nestává součástí pozemku. Stavby zřízené před 1. lednem 2014 na cizích pozemcích se tedy nestanou jejich součástí. 15. Vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá originárně ten, kdo věc vytvořil (poněkud odlišná pravidla platí pro zpracování cizí věci – viz § 135b ObčZ). Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, který stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (viz například nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 1997, sp. zn. III ÚS 336/96). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu (příp. s přihlédnutím k dalším zjištěným skutečnostem) zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Není třeba, aby se účastníci dohodli o výši podílů (R 16/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Konečně je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že stavba není součástí pozemku, není pro nabytí vlastnictví ke stavbě rozhodující vlastnictví pozemku, na kterém je umístěna. 16. V roce 1984 byla provedena rekonstrukce předmětné zemědělské stavby na základě povolení rekonstrukce objektu Odborem výstavby ONV [obec] [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne 3. 7. 1984, které bylo vydáno právnímu předchůdci žalobce [příjmení] družstvu [příjmení] [jméno] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“). Povolení k užívání bylo vydáno 17. 12. 1984 odborem výstavby ONV [obec] pod [číslo jednací]. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě na určení vlastnictví vyhověl (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1, 3 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 5 900 Kč. Částka je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a paušálními náklady nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony po 300 Kč - návrh ve věci samé, výzva k plnění, účast na jednání (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).