11 C 93/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 15. 12. 2022 k Okresnímu soudu v Krnově, který věc postoupil zdejšímu soudu. Žalobce v žalobě tvrdil, že chodí na střední školu, obor farmář, kterou bude navštěvovat ještě 1,5 roku. Výživné poskytované otce mu nepokryje ani jízdné do školy, se studiem jsou spojené i jiné výdaje jako pomůcky, oblečení pracovní oděv na praxi. Dále navštěvuje posilovnu a platí i internet, který je potřeba k výuce. Otec nepřispívá ničeho navíc. Žalobce žije v jedné domácnosti s matkou, která žije pouze se sociálních dávek. Žalobce žádal o zvýšení výživného na 3 500 Kč měsíčně od 1. 9. 2021. Matka má měsíční výdaje 2 550 Kč elektřinu, 1 000 Kč internet a jízdné 1 400 Kč. 2. Žalovaný se zvýšením výživného souhlasil pouze částečně, a to na 1 500 Kč měsíčně od 1. 12. 2023 uvedl, že má vyživovací povinnost k nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Je osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíčně hradí nájem 9 300 Kč, elektřinu 4 120 Kč, plyn 4 000 Kč, sociální 2 930 Kč, zdravotní 2 750 Kč, paušál 3 589 Kč, satelitní TV 450 Kč a výživné žalobci 1 300 Kč. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce ani jeho zástupce se k jednání před soudem bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 5. Z potvrzení o studiu ze dne 1. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce navštěvuje II. ročník (v době rozhodování již III. ročník) Střední odborné školy a Základní školy, [územní celek]. 6. Z přípisu [územní celek] o výši nájemného matky žalobce bylo zjištěno, že matka žalobce hradí 6 187 Kč měsíčně za běžné nájemné plus zálohy na služby. 7. Ze mzdového listu od 7/ 2022 do 12/ 2022 bylo zjištěno, že matka žalobce pobírala v červenci 2022 čistou mzdu 22 386 Kč, v srpnu 2022 18 639 Kč, v září 2022 22 386 Kč a následně ze zdravotních důvodů pobírá nemocenskou. 8. Z rozsudek Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově č.j. 5 P 167/2003 – 196, ze dne 21. 12. 2017 bylo zjištěno, že od 1. 9. 2017 byla žalovanému stanovena vyživovací povinnost na částku 1 300 Kč měsíčně, kdy od tohoto data začal žalobce navštěvovat SOŠ obor kuchař-číšník. Matky čistý příjem ze zaměstnání byl 9 000 Kč. Měsíční příjem otce byl 10 000 Kč – 15 000 Kč měsíčně. 9. Z kopií dokladů č.l. 33 bylo zjištěno, že otec pravidelně hradí elektřinu 4 130 Kč, plyn 2 000 Kč, nájemné + vodné 8 300 Kč, zdravotní 2950 Kč paušál 2 589 Kč, sociální 2 730 Kč, satelitní televizi 450 Kč a 1 300 Kč výživné žalobci. 10. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 bylo zjištěno, že za rok 2021 měl ze svého podnikání zisk 66 292 Kč ročně. 11. Z evidenčního listu přílohy nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2023 bylo zjištěno, že od července 2023 bylo žalovanému zvýšeno nájemné na 9 300 Kč. 12. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalobce studuje již druhý obor střední školy, tedy poměry se u něj nezměnily. Matka pobírá sociální dávky a přídavky na žalobce, avšak nebylo uvedeno, v jaké výši, avšak v období, kdy byla zaměstnána, pobírala cca dvojnásobně než při rozhodování o posledním zvýšení výživného. Matka má již jen jednu vyživovací povinnost, a to k žalobci. U otce žalobce se výdělečné poměry nezměnily. Má dvě vyživovací povinnosti. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho zástupkyně k jednání nedostavili, nemohl je soud poučit dle § 118a k dotvrzení skutečností. Žalobce se tak dobrovolně vystavil se riziku, že v případech, kdy vyvstane potřeba jeho poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., které je zásadně spojeno s jednáním ve věci, nastane bez tohoto poučení zákonná koncentrace řízení ke konci prvního jednání. 14. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. 15. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. 16. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 17. Podle § 913 odst. 1,2 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 18. Podle § 914 občanského zákoníku je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. 19. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 20. Vzhledem k výše uvedenému, soud je toho názoru, že poměry zletilého se od posledního rozhodování nezměnily, avšak sám žalovaný chtěl výživné zvýšit na částku 1 500 Kč měsíčně, a proto soud jeho žádosti vyhověl. Žalobce již studuje minimálně druhý obor a opět na střední odborné škole. Žalovanému je 21 let a je tedy schopen i při studiu si na své živobytí přivydělat. Matce jedna vyživovací povinnost ubyla stejně tak otci, avšak otec má v péči nezletilou dceru, o kterou se výlučně stará. Soud proto výživné zvýšil pouze nepatrně, a to tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylé částce soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku). 21. Podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve sporu byl převážně úspěšný žalovaný, ale ten se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).