12 C 210/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 765 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Žalobkyně zjistila, že vozidla, které žalovaný provozoval, byly evidovány v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však k těmto vozidlům sjednána pojištění odpovědnosti a tímto jednáním tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvky za každé osobní vozidlo provozované žalovaným. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku. Jelikož žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 16 765 Kč, která se skládá ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) Zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle Zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 2 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 22. 8. 2019 do 10. 11. 2019 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 81 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 81 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 5 265 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 Zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 2. 2020). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 18. 6. 2020 k úhradě částky ve výši 5 665 Kč nejpozději do 3. 7. 2020 a upomínkou ze dne 30. 7. 2020 k úhradě částky ve výši 5 720 Kč nejpozději do 9. 8. 2020 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 6. 2020, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 7. 2020 včetně kopie poštovní doručenky). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl žalovaný před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 5. 9. 2022 (viz Předžalobní upomínka ze dne 5. 9. 2022 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání ze dne 6. 9. 2022). Žalovaná částka ve výši 5 565 Kč je pak tvořena základem příspěvku ve výši 5 265 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč. 6. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 98 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 98 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 6 370 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 Zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 1. 2021). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 6. 5. 2021 k úhradě částky ve výši 6 695 Kč nejpozději do 21. 5. 2021 a upomínkou ze dne 3. 6. 2021 k úhradě částky ve výši 6 745 Kč nejpozději do 13. 6. 2021 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 5. 2021, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 6. 2021 včetně kopie poštovní doručenky). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl žalovaný před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 16. 9. 2022 (viz Předžalobní upomínka ze dne 16. 9. 2022 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 16. 9. 2022). Žalovaná částka je pak tvořena základem příspěvku ve výši 6 370 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč. 7. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 11. 9. 2020 do 9. 12. 2020 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 90 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 47 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 90 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 4 230 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 Zákona