13 C 22/2023 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedené částky z titulu nezaplacení příspěvku určeného zákonem (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ Zákon“) pro vozidlo [registrační značka], (dále jen„ Vozidlo“) v období od 9.8.2020 do 18.3.2021. Dlužná částka 10 734 Kč se skládá z příspěvku ve výši 10 434 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil, a to ani přes výzvu ze dne 22.7.2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 22.7.2021 k zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že žalovaný je povinen zaplatit poplatek, jestliže provozuje Vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se Zákonem. V Centrálním registru vozidel bylo Vozidlo vedeno jako provozované, ale v období od 9.8.2020 do 18.3.2021 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Denní sazba poplatku byla ve výši 47 Kč. V daném období byl vlastníkem Vozidla žalovaný. Náklady na uplatnění příspěvku byly ve výši 300 Kč a poplatek byl za 222 dní 10 434 Kč (222x 47 Kč). Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 24.8.2022. Podle ustanovení § 24c odst. 1 Zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři (žalobci) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle odst. 4 je příspěvek splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře (žalobce) k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listinných důkazů bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem Vozidel, a k Vozidlům nebylo sjednáno v rozporu se zákonem pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poplatku, ale žalovaný na její výzvy nijak nereagoval a to ani přes následné upomínky. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 592 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 734 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.