18 C 262/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 6. 2023 domáhala po žalovaném úhrady částky 26 510 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobních automobilů, přičemž níže uvedená vozidla vedená v příslušném registru vozidel jako provozovaná neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Konkrétně šlo o osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 v období od 1. 2. 2021 do 21. 4. 2021. Proto žalobkyně vyzvala dne 14. 6. 2021 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 200 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Uvedené vozidlo nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v období od 2. 7. 2021 do 27. 2. 2022, proto výzvou dne 17. 3. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 15 665 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Závěrem uvedla, že žalovaný je dále vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž vozidlo nemělo v období od 9. 4. 2021 do 20. 6. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto výzvou dne 31. 3. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 4 745 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z výpisů z registru vozidel vyplývá, že žalovaný byl od 23. 7. 2020 do 27. 4. 2022 vlastníkem i provozovatelem vozidla Mazda 6 s [registrační značka], tj. byl vlastníkem po všechna období, za něž jsou příspěvky požadovány, a to celkem od 1. 2. 2021 do 21. 4. 2021 a od 2. 7. 2021 do 27. 2. 2022. 4. Současně soud z výpisu z registru vozidel zjistil, že od 25. 7. 2018 do 24. 8. 2021 byla jako vlastník a provozovatel vozidla Škoda Octavia s [registrační značka] evidována [jméno] [příjmení], [datum narození], a již ode dne 9. 5. 2023 osoba odlišná od osoby žalovaného. 5. Z kupní smlouvy ze dne 3. 11. 2020 má pak soud za prokázané, že [jméno] [příjmení], [datum narození], prodala dne 3. 11. 2020 vozidlo Škoda Octavia s [registrační značka] právě žalovanému, z čehož má soud za prokázané, že právě žalovaný byl vlastníkem vozidla od 3. 11. 2020 nejméně do 9. 5. 2023, tj. byl vlastníkem vozidla po období, za které je příspěvek požadován, a to od 9. 4. 2021 do 20. 6. 2021. 6. Z výzvy ze dne 14. 6. 2021 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 200 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 1. 2. 2021 do 21. 4. 2021, tj. po dobu 80 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku. 7. Z výzvy ze dne 17. 3. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 15 665 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] [anonymizována dvě slova] a vozidlo nemělo v období od 2. 7. 2021 do 27. 2. 2022, tj. po dobu 241 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. 8. Z výzvy ze dne 31. 3. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 4 745 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 9. 4. 2021 do 20. 6. 2021, tj. po dobu 73 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. 9. Z upomínek ze dne 15. 9. 2021, ze dne 21. 10. 2021, ze dne 22. 6. 2022, ze dne 8. 7. 2022 a z výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 28. 3. 2022 a ze dne 26. 8. 2022 a doručenek, resp. oznámení o sledování zásilky, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobními upomínkami (viz. předžalobní výzva a podací arch ze dne 24. 5. 2022, předžalobní výzva a podací arch ze dne 1. 9. 2022, předžalobní výzva a podací arch ze dne 21. 10. 2022). 10. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). 11. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 12. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 13. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb. 14. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 15. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastníkem shora uvedených vozidel a tato neměla ve shora uvedených období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidla nebyla pojištěno (ač byla po celé uvedené období vedena v registru vozidel) a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč v každém jednotlivém případě. Z těchto důvodů soud žalobkyní požadovaný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný. Protože splatnost příspěvků do garančního fondu nastala 60-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. lhůta byla pro