3 C 121/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 5. 2023 domáhala po žalovaném úhrady částky v celkové výši 28 944 Kč spolu s úroky z prodlení. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem nákladního vozidla jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 19. 6. 2021 do 31. 8. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně, která je dle zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu, vyzvala dne 17. 3. 2022 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 6 364 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Rovněž uvedla, že vozidlo [registrační značka] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v následném období od 1. 9. 2021 do 14. 12. 2021, a tak výzvou dne 23. 6. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 9 030 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Dále uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 10. 2. 2022 do 4. 5. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) s tím, že vyzvala dne 27. 6. 2022 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 460 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Závěrem uvedla, že vozidlo [registrační značka] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v následném období od 5. 5. 2022 do 18. 8. 2022, a tak výzvou dne 6. 10. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 6 890 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaný byl od 26. 8. 2020 do současnosti vlastníkem i provozovatelem vozidla s [registrační značka], tj. byl vlastníkem po všechna období, za něž jsou příspěvky požadovány, a to celkem od 19. 6. 2021 do 14. 12. 2021, a zároveň že žalovaný byl od 7. 1. 2019 do současnosti evidován jako vlastník a provozovatel vozidla s [registrační značka], tj. byl vlastníkem po všechna období, za něž jsou příspěvky požadovány, a to celkem od 10. 2. 2022 do 18. 8. 2022. 4. Z výzvy ze dne 17. 3. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 6 364 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 19. 6. 2021 do 31. 8. 2021, tj. po dobu 74 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč. 5. Z výzvy ze dne 23. 6. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 9 030 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 1. 9. 2021 do 14. 12. 2021, tj. po dobu 105 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč. 6. Z výzvy ze dne 27. 6. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 460 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 10. 2. 2022 do 4. 5. 2022, tj. po dobu 84 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku. 7. Z výzvy ze dne 6. 10. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 6 890 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 5. 5. 2022 do 18. 8. 2022, tj. po dobu 106 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. 8. Z upomínek ze dne 22. 6. 2022, ze dne 27. 9. 2022, ze dne 27. 9. 2022, ze dne 27. 10. 2022, ze dne 11. 1. 2023 a z výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 22. 11. 2022 a ze dne 6. 2. 2023 a doručenek, resp. oznámení o sledování zásilky, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobními upomínkami (viz. předžalobní výzva a podací arch ze dne 29. 8. 2022, předžalobní výzva a podací arch ze dne 24. 10. 2022, předžalobní výzva a podací arch ze dne 17. 1. 2023, předžalobní výzva a podací arch ze dne 5. 4. 2023). 9. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). 10. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 11. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 12. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb. 13. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 14. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu zjištěného z výše uvedených listin, a to za situace, kdy žalovaný zůstal v rámci daného řízení zcela nečinný a na svou obranu neuvedl žádné skutečnosti, které by zpochybnily či vyvrátily nárok žalobkyně, případně výši tohoto nároku. Soud tak má za prokázané, že žalovaný je vlastníkem