ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2023:3.C.62.2023.1 Datum: 2023-06-20 Předmět: O zaplacení 16 760 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 168/1999 Sb.", "§ 149 ["peněžité plnění""pojištění odpovědnosti za škodu""ručení"]
O co šlo: O zaplacení 16 760 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/20)
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 1. 2023 domáhala po žalovaném úhrady částky 16 760 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3
do 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období
od 31. 12. 2020 do 31. 3. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně, která je dle zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu, vyzvala dne 16. 12. 2021 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 915 Kč a nákladů
na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Rovněž uvedla, že vozidlo [registrační značka] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v následném období
od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, a tak výzvou dne 17. 2. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 915 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Nakonec uvedla, že vozidlo [registrační značka] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v dalším období, tj. od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021, a tak výzvou dne 5. 5. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu
za nepojištěné období ve výši 4 030 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. Z tohoto důvodu se svého nároku domáhala soudní cestou.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že od 20. 5. 2020 do 12. 9. 2022 byl vlastníkem
i provozovatelem vozidla s [registrační značka] právě žalovaný, tzn., byl vlastníkem vozidla
po všechna výše specifikovaná nepojištěná období.
4. Z výzvy ze dne 16. 12. 2021 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 915 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 31. 12. 2020
do 31. 3. 2021, tj. po dobu 91 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč.
5. Z výzvy ze dne 17. 2. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 915 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, tj. po dobu 91 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč.
6. Z výzvy ze dne 5. 5. 2022 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 4 030 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021, tj. po dobu 62 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč.
7. Z upomínek ze dne 23. 3. 2022, ze dne 25. 5. 2022, ze dne 10. 8. 2022 a z výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 27. 6. 2022, ze dne 22. 8. 2022 a ze dne 5. 9. 2022 a doručenek, resp. oznámení o sledování zásilky, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobními upomínkami (viz. předžalobní výzva a podací arch ze dne 23. 8. 2022, předžalobní výzva a podací arch ze dne 18. 10. 2022, předžalobní výzva a podací arch ze dne 1. 11. 2022).
8. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona).
9. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika.
10. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
11. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb.
12. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.
13. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastníkem shora uvedeného vozidla a tento neměl ve shora uvedených období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka v každém jednotlivém období odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidlo nebylo pojištěno (ač bylo po celé uvedené období vedeno v registru vozidel) a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč v každém jednotlivém případě. Z těchto důvodů soud žalobkyní požadovaný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný a z tohoto důvodu mu zcela vyhověl. Protože splatnost příspěvku do garančního fondu nastala vždy 60-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. lhůta k plnění byla ze strany žalobkyně prodloužena na 60 dnů), soud přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to vždy ode dne, který následuje vždy po dni splatnosti jednotlivého příspěvku, do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 80
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.