6 C 54/2023-29 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 33 357 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník a/nebo provozovatel automobilu [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] (dále jen„ vozidlo“), jej v době od 6. 8. 2021 do 31. 10. 2021 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve smyslu § 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POV“). Dlužná částka 8 391 Kč (v žalobě označena jako nárok 1/) se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 8 091 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí POV (dále jen„ vyhláška“), vynásobené počtem dní (tj. sazba 93 Kč x 87 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván přípisem ze dne 24. 1. 2022, avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 10. 4. 2022 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných dle § 1 a 4 POV za předmětné vozidlo i za období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021 a od 1. 1. 2022 do 20. 7. 2022, neboť i v těchto případech byl vlastníkem a/nebo provozovatelem vozidla žalovaný a tzv. povinné ručení nebylo uhrazeno ani v těchto obdobích. V tomto případě se dlužné částky 5 973 Kč (v žalobě označena jako nárok 2/), resp. 18 993 Kč (v žalobě označena jako nárok 3/), skládají jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 673 Kč, resp. ve výši 18 693 Kč, vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 93 Kč x 61 dní, resp. x 201 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující v každém jednotlivém případě poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. I v tomto případě byl žalovaný žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván přípisem (ze dne 27. 5. 2022 a ze dne 8. 9. 2022), avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se tak i zde domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužných příspěvků ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 14. 8. 2022, resp. od 23. 11. 2022, do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Vozidlo tovární značky ELNAGH, typ M100, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] bylo v rozhodném období od 6. 8. 2021 do 20. 7. 2022 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byl zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 10. 7. 2023). Pojištění vozidla u [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], č. smlouvy [číslo], bylo sjednáno pouze od 31. 10. 2019 do 5. 8. 2021 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 1. 2022, ze dne 30. 5. 2022 a ze dne 8. 9. 2022). V důsledku nepojištění vozidla vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. za celkem 349 dní (87 + 61 + 201), ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, tj. 93 Kč/den, celkem tedy 32 457 Kč (nárok 1, 2 a 3 žaloby, tedy 8 091 + 5 673 + 18 693), a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění každé jedné pohledávky ve výši 300 Kč za každou z nich, celkem tedy 900 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných částek dopisy ze dne 24. 1. 2022, ze dne 30. 5. 2022 (avšak odeslaného již dne 27. 5. 2022) a ze dne 8. 9. 2022 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 1. 2022, ze dne 30. 5. 2022 a ze dne 8. 9. 2022). Na výzvy pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 18. 8. 2022 (v případě nároku 1 žaloby), resp. ze dne 23. 11. 2022 (v případě nároku 2 žaloby) a konečně ze dne 8. 3. 2023 (v případě nároku 3 žaloby), byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 18. 8. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne, Předžalobní upomínka ze dne 23. 11. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne a Předžalobní upomínka ze dne 8. 3. 2023 včetně poštovního podacího archu z téhož dne). Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 5. Podle § 1 odst. 2 POV musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (České kanceláři pojistitelů) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 7. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 POV činí 300 Kč. 8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vl