6 C 79/2023-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 19.650 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t [registrační značka], VIN: [kód], č. technického průkazu vozidla [číslo], evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 31. 12. 2020 do 12. 8. 2021, tedy po dobu 225 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Dlužná částka tak sestává ze základu příspěvku v denní sazbě 86 Kč podle vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, násobeno počtem dní (celkem 225), za něž nebylo povinné ručení sjednáno. Celková výše příspěvku tedy činila 19.350 Kč, k němuž žalobkyně dále nárokuje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván dne 16. 12. 2021, tuto částku ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jeho splatnost nastala dne 1. 3. 2022. Jelikož žalovaný svůj dluh ani na základě pozdějších upomínek nezaplatil, domáhala se žalobkyně svého nároku v celkové výši 19.650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, přičemž z nich zjistil následující skutečnosti: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 12. 2021 č. případu [číslo] ve spojení s kartou vozidla [číslo] tak bylo zjištěno, že dle údajů registru silničních vozidel, poskytnutých žalobkyni příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy) je žalovaný od data 12. 7. 2017 evidován jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3,5 tuny, [registrační značka], VIN: [kód], č. technického průkazu vozidla [číslo], jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 7. 7. 2017 do 15. 10. 2020 (u [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], č. pojistné smlouvy [číslo]). Jelikož tedy žalovaný neměl v rozhodném období od data 31. 12. 2020 do 12. 8. 2021 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 16. 12. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 86 Kč, tzn. za 225 dní celkem 19.350 Kč. 5. K zaplacení příspěvku vyúčtovaného výše uvedenou výzvou pak žalobkyně dále vyzvala žalovaného upomínkou o úhradu nedoplatku ze dne 23. 3. 2022. 6. Předžalobní výzvou ze dne 28. 4. 2022 pak byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání nároku soudní cestou. Odeslání této písemnosti do dispoziční sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím lístkem. 7. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle je žalovaný je od data 12. 7. 2017 evidován jako vlastník/provozovatel předmětného nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], VIN: [kód], č. technického průkazu vozidla [číslo]. Jelikož žalovaný neměl v rozhodném období ode dne 31. 12. 2020 do 12. 8. 2021 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 16. 12. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené (prodloužené) lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 86 Kč, tzn. za 225 dní celkem 19.350 Kč. Následně pak žalobkyně žalovaného ještě písemně upomenula k úhradě nedoplatku takto vyúčtovaného příspěvku s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvu reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužný příspěvek, navýšený o náklady jeho vymáhání v částce 300 Kč, nebyl dosud ani na základě následné předžalobní výzvy byť i jen zčásti uhrazen, je žalovaný s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení. 8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 9. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 12. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodném období evidován jako vlastník/ provozovatel předmětného motorového vozidla, k němuž za tuto dobu nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za období 225 dnů, kdy nebylo vozidlo př