9 C 104/2023-20 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 15 792 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] (dále jen„ vozidlo“), jej v době od 6. 8. 2021 do 28. 2. 2022 (dále jen„ první období“) provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve smyslu § 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POV“). Dlužná částka 10 029 Kč (v žalobě označena jako nárok 1) se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 9 729 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí POV (dále jen„ vyhláška“), vynásobené počtem dní (tj. sazba 47 Kč x 207 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzvána přípisem ze dne 12. 5. 2022, avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 27. 7. 2022 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných dle § 1 a 4 POV za vozidlo i za období 1. 3. 2022 do 7. 7. 2022, neboť i v tomto případě byl vlastníkem vozidla žalovaný a tzv. povinné ručení nebylo v tomto období uhrazeno. V tomto případě se dlužná částka 6 363 Kč (v žalobě označena jako nárok 2) skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 6 063 Kč, vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 47 Kč x 129 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující v poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. I v tomto případě byl žalovaný žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván přípisem (ze dne 25. 8. 2022), avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se tak současně domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvků ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 9. 11. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Vozidlo tovární značky RENAULT, typ [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] bylo v rozhodném období od 6. 8. 2021 do 7. 7. 2022 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byla zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 21. 7. 2023). Pojištění vozidla u [pojišťovna] č. smlouvy [číslo] bylo sjednáno pouze od 27. 4. 2021 do 5. 8. 2021 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 5. 2022 a ze dne 25. 8. 2022). V důsledku nepojištění vozidla vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. za celkem 336 dní (207 + 129), ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, tj. 47 Kč/den, celkem tedy 15 792 Kč (nárok 1 a 2 žaloby, tedy 9 729 + 6 063), a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění každé jedné pohledávky ve výši 300 Kč za každou z nich, celkem tedy 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných částek dopisy ze dne 12. 5. 2022 a ze dne 25. 8. 2022 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 5. 2022 a ze dne 25. 8. 2022). Na výzvy pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 5. 1. 2023 (v případě nároku 1 žaloby), resp. ze dne 1. 3. 2023 (v případě nároku 2 žaloby) byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 5. 1. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 1. 2023, Předžalobní upomínka ze dne 1. 3. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 1. 3. 2023). 5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 6. Podle § 1 odst. 2 POV musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (České kanceláři pojistitelů) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vlastníka osobních automobilů sjednat k provozovanému vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a má tak povinnost žalobkyni uhradit příspěvky nepojištěných za odpovídající doby. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na příspěvek nepojištěných za doby od 6. 8. 2021 do 28. 2. 2022 (nárok 1 žaloby) a od 1. 3. 2022 do 7. 7. 2022 (nároky 2 žaloby). Příspěvky vyčíslila v souladu se zákonem ve výši 15 792 Kč, tj. denní sazbou 47 Kč (pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) x 336 nepojištěných dní. Po právu rovněž uplatnila náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, jimiž by nárok žalobkyně zpochybnil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka 16 392 Kč, odpovídající neuhrazenému pojistnému a nákladům na uplatnění pohledávek nebyla doposud žalobkyni uhrazena, soud žalobě v