9 C 160/2023-32 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 21 883 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] (dále jen„ vozidlo [číslo]“), jej v době od 24. 8. 2021 do 30. 11. 2021 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve smyslu § 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POV“). Dlužná částka 6 735 Kč (v žalobě označena jako nárok 1) se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 6 435 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí POV (dále jen„ vyhláška“), vynásobené počtem dní (tj. sazba 65 Kč x 99 dní), kdy nebylo vozidlo č. 1 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalovaný byla žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván přípisem ze dne 17. 3. 2022, avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 1. 6. 2022 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných dle § 1 a 4 POV za vozidlo č. 1 i za období 1. 12. 2021 do 24. 2. 2022, neboť i v tomto případě byl vlastníkem vozidla [číslo] žalovaný a tzv. povinné ručení nebylo v těchto obdobích uhrazeno. V tomto případě se dlužná částka 5 890 Kč (v žalobě označena jako nárok 4), skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 590 Kč, vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 65 Kč x 86 dní), kdy nebylo vozidlo č. 1 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. I v tomto případě byla žalovaná žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzvána přípisem (ze dne 30. 6. 2022), avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se tak současně domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 14. 9. 2022 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu [registrační značka], VIN [kód], č. technického průkazu [číslo] (dále jen„ vozidlo č. 2“), jej v době od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných dle § 1 a 4 POV. Dlužná částka 5 973 Kč (v žalobě označena jako nárok 2) se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 673 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 93 Kč x 61 dní), kdy nebylo vozidlo č. 2 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván přípisem ze dne 31. 3. 2022, avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se tak zároveň domáhá úhrady i zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 15. 6. 2022 do zaplacení. A konečně, žalobkyně se dále domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných dle § 1 a 4 POV za vozidlo č. 2, i za období od 1. 8. 2021 do 14. 9. 2021, neboť i v tomto případě byl vlastníkem vozidla č. 2 žalovaný a tzv. povinné ručení nebylo v tomto období uhrazeno. V tomto případě se dlužná částka 4 485 Kč (v žalobě označena jako nárok 3), skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 4 185 Kč, vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 93 Kč x 45 dní), kdy nebylo vozidlo č. 2 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. I v tomto případě byl žalovaný žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván přípisem (ze dne 30. 6. 2022), avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se tak i v tomto případě domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 10. 8. 2022, do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Vozidlo č. 1 tovární značky PEUGEOT, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] bylo v rozhodném období od 24. 8. 2021 do 24. 2. 2022 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byl zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 3. 11. 2023). Pojištění vozidla č. 1 u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo] bylo sjednáno pouze od 4. 5. 2019 do 24. 2. 2021 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 3. 2022 a ze dne 30. 6. 2022). V důsledku nepojištění vozidla č. 1 vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo č. 1 nebylo pojištěno, tj. za celkem 185 dní (99 + 86), ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tj. 65 Kč/den, celkem tedy 12 025 Kč (nárok 1 a 4 žaloby, tedy 6 435 + 5 590), a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění každé jedné pohledávky ve výši 300 Kč za každou z nich, celkem tedy 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných částek dopisy ze dne 17. 3. 2022 a ze dne 30. 6. 2022 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 3. 2022 a ze dne 30. 6. 2022). Na výzvy pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 10. 2022 (v případě nároku 1 žaloby), resp. ze dne 5. 1. 2022 (v případě nároku 4 žaloby) byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 21. 10. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne a Předžalobní upomínka ze dne 5. 1. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne). Rovněž vozidlo č. 2 tovární značky VOLVO, [registrační značka], VIN [kód], č. technického průkazu [číslo] bylo sice v rozhodném období od 1. 6. 2021 do 14. 9. 2021 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], když jako jeho provozovatel byla uvedena [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] narozená (viz Sdělení MÚ [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 3. 11. 2023). Avšak na základě kupní smlouvy ze dne 10. 6. 2020, uzavřené mezi [právnická osoba] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, se žalovaný stal vlastníkem uvedeného vozidla č. 2 již ke dni 10. 6. 2020, když tento den byla uhrazena celá kupní cena vozidla č. 2 (viz Kupní smlouva ze dne 10. 6. 2020, Faktura [číslo] ze dne 10. 6. 2020). Pojištění vozidla u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo] bylo sjednáno pouze od 29. 5. 2020 do 31. 8. 2020 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 3. 2022 a ze dne 26. 5. 2022). V důsledku nepojištění vozidla č. 2 vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo č. 2 nebylo pojištěno, tj. za celkem 106 dní (61 + 45), ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, tj. 93 Kč/den, celkem tedy 9 858 Kč (nárok 2 a 3 žaloby, tedy 5 673 + 4 185), a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění každé jedné pohledávky ve výši 300 Kč za každou z nich, celkem tedy 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných částek dopisy ze dne 31. 3. 2022 a ze dne 26. 5. 2022 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 3. 2022 a ze dne 26. 5. 2022). Na výzvy žalovaný opět nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 25. 10. 2022 (v případě nároku 2 žaloby), resp. ze dne 23. 11. 2022 (v případě nároku 3 žaloby) byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné