9 C 28/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 147 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná jako vlastník osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] (dále jen„ vozidlo“), jej v době od 11. 11. 2019 do 31. 3. 2020 provozovala bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných. Dlužná částka 6 974 Kč se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 6 674 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., vynásobené počtem dní (tj. sazba 47 Kč x 142 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky. Zároveň tvrdila, že žalovaná shora specifikované vozidlo provozovala bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, rovněž v období od 1. 4. 2020 do 6. 9. 2020, čímž jí opětovně vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných. Dlužná částka 7 773 Kč se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 7 473 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., vynásobené počtem dní (tj. sazba 47 Kč x 159 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky. Žalovaná byla žalobkyní k zaplacení dlužných částek vyzvána, avšak žalovaná dluh přesto neuhradila. Žalobkyně se zároveň domáhala úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužných částek ode dne následujících po dni splatnosti příspěvků, tj. od 24. 11. 2020 a od 16. 2. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzvala, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Osobní automobil tovární značky Mercedes A 170, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] bylo v předmětných obdobích od 11. 11. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 6. 9. 2020 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalované, která byla zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 22. 2. 2023). Pojištění vozidla u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo] bylo sjednáno pouze od 15. 3. 2017 do 23. 7. 2019, a za období od 11. 11. 2019 do 31. 3. 2020 (tj. 142 dní) a od 1. 4. 2020 do 6. 9. 2020 (tj. 159 dní) již sjednáno nebylo (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 a ze dne 2. 12. 2020). V důsledku nepojištění vozidla vznikla vlastníku vozidla, tedy žalované, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. za celkem 301 dní, ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, tj. 47 Kč/den, celkem tedy 6 674 Kč za první nepojištěné období a 7 473 Kč za druhé nepojištěné období, a dále žalované z každého období vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek dopisy ze dne 9. 9. 2020 a dne 2. 12. 2020 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 a ze dne 2. 12. 2020). Na výzvy pak žalovaná nikterak nereagovala, příspěvky nepojištěných neuhradila a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázala. Žalobkyně následně ještě dne 31. 12. 2020, dne 7. 6. 2022, dne 28. 6. 2022, dne 11. 3. 2021 a dne 5. 8. 2022 žalovanou znovu o zaplacení upomenula a vyzvala ji k úhradě dlužných příspěvků nepojištěných a nákladů na uplatnění pohledávky (viz Upomínka ze dne 31. 12. 2020, Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 7. 6. 2022, Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 28. 6. 2022, Upomínka ze dne 11. 3. 2021 a Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 8. 2022). Žalovaná na výzvy nikterak nezareagovala. Předžalobními upomínkami právní zástupkyně žalobkyně ze dne 2. 8. 2022 a dne 30. 9. 2022 byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě dlužných částek s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 2. 8. 2022 a ze dne 30. 9. 2022, včetně poštovních podacích archů ze dne 2. 8. 2022 a ze dne 30. 9. 2022 a včetně záznamů o sledování zásilek). 5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná tedy nesplnila svoji zákonnou povinnost vlastníka osobního automobilu sjednat k provozovanému vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a má tak povinnost žalobkyni uhradit příspěvek nepojištěných za odpovídající dobu. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na příspěvek nepojištěných za dobu od 11. 11. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 6. 9. 2020. Příspěvek vyčíslila v souladu se zákonem ve výši 6 674 Kč za první nepojištěné období, tj. denní sazbou 47 Kč (pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) x 142 nepojištěných dní, a částkou 7 473 Kč za druhé nepojištěné období, tj. denní sazbou 47 Kč (pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) x 159 nepojištěných dní. Po právu rovněž uplatnila náklady n