12 C 48/2024-21 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 24 814,05 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazených faktur za dodávanou elektřinu. Žalobkyně tvrdila, že dne 20. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná na odběrném místě na adrese , adresa, , , adresa, , provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následně tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Dne 12. 5. 2023 byla ukončena ze strany dodavatele ukončena smlouva na dodávku elektrické energie do odběrného místa. Smlouva na dodávku byla ukončena se stavem VT 24.994 kWh a následně byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru. Žalobkyně zaslala žalované dne 3. 8. 2023 a dne 5. 9. 2023 výzvu k narovnání bezesmluvního vztahu, nicméně žalovaná nereagovala. Při demontáži elektroměru se stavem VT 25.863 kWh dne 20. 7. 2023 byl zjištěn odběr bez řádně uzavřené Smlouvy na dodávku elektřiny, kdy celková doba neoprávněného odběru činí 69 dní. Žalovaná byla seznámena s informacemi o zjištěném neoprávněném odběru dopisem, který si nepřevzala. Žalobkyně dne 3. 8. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vystavením faktury č. , hodnota, , splatné dne 24. 8. 2023, žalovaná ji však žalobkyni neuhradila. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 20. 9. 2023 pak byla žalovaná upomenuta o úhradu svého závazku vůči žalobkyni. Ani poté žalovaná dluh neuhradila a nadále tak dluží částku ve výši 24 814,05 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Dne 20. 7. 2023 bylo provedenou kontrolou odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, zjištěno, že žalovaná na odběrném místě provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Dne 12. 5. 2023 byla ukončena ze strany dodavatele ukončena smlouva na dodávku elektrické energie do odběrného místa. Smlouva na dodávku byla ukončena se stavem VT 24.994 kWh a následně byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru (viz Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, Protokol o kontrole odběrného místa ze dne 20. 7. 2023, Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa). Při demontáži elektroměru se stavem VT 25.863 kWh dne 20. 7. 2023 byl zjištěn odběr bez řádně uzavřené Smlouvy na dodávku elektřiny, kdy celková doba neoprávněného odběru činí 69 dní. Žalovaná byla seznámena s informacemi o zjištěném neoprávněném odběru dopisem, který si nepřevzala (viz Oznámení ze dne 26. 7. 2023). Žalobkyně dne 3. 8. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vystavením faktury č. , hodnota, , splatné dne 5. 9. 2023, žalovaná ji však žalobkyni neuhradila (viz Upomínka platby za neoprávněný odběr ze dne 5. 9. 2023). Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 20. 9. 2023 pak byla žalovaná upomenuta o úhradu svého závazku vůči žalobkyni. Ani poté žalovaná dluh neuhradila a nadále tak dluží částku ve výši 24 814,05 Kč (viz Předžalobní upomínka – výzva k úhradě ze dne 20. 9. 2023 včetně kopie poštovní dodejky).6. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, pokud jde o dodávku elektřiny.7. Podle ust. § 51 odst. 1, 2 a 3 energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.8. Podle ust. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny určí při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.9. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za zjištěné, že žalovaná neoprávněné odebírala elektrickou energii bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny na adrese odběrného místa, čímž žalobkyni vznikla škoda. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované fakturu za škodu za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 24 814,05 Kč. Žalovaná však nedostála svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradila, a to i přesto, že byla žalobkyní upomínána. Soud hodnotil nárok na zaplacení dlužné částky 24 814,05 Kč za zcela oprávněný. Žalovaná v řízení zůstala nečinnou, proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku spojenou s neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši 24 814,05 Kč spolu s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení v zákonné výši, jdoucím ode dne následujícího po dni splatnosti nároku uvedeném ve faktuře, tj. od 25. 8. 2023 až do jejího zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 593 Kč. Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 993 Kč a paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 300 Kč (podání žaloby, předžalobní výzva), tj. celkem 600 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).