19 C 13/2021-120 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 14 669,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 622,07 Kč, kapitalizovaný úrokem ve výši 5 384,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 437,37 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení výši 8,05 % a konečně s úrokem 20,50 % ročně z částky 8 437,37 Kč od 25. 6. 2019 o zaplacení. Žalobu odůvodnila takto: Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne 18. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce č. , číslo, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč zahrnujícím součet kapitalizovaných úroků ze zapůjčených peněžních prostředků ve výši 1 317 Kč úročených sazbou ve výši 20,50 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 6. 2016. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, konkrétně tak, že od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, majetkových, pracovních poměrech a jiných poměrů, které ověřila prostřednictvím předložených dokladů od žalovaného, které byly následně zaznamenány do karty zákazníka a jejichž správnost žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 4. 2015. Ke dni 17. 9. 2015 činila dlužná jistina částku 2 493,68 Kč, poplatek pak částku 14 567,32 Kč. Po tomto datu žalovaný na předmětnou pohledávku ještě částečně hradil, a to celkem částkou 2 391,09 Kč. Součástí smlouvy bylo zároveň ujednání, na základě, kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 20,50 % a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 24. 6. 2019 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností k témuž dni smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dne 24. 6. 2019 informován a vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 3 691,09 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 14 669,91 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné částky zápůjčky ve výši 14 669,91 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 437,37 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 232,54 Kč, úroků a úroků z prodlení v částce 5 384,28 Kč a 2 622,07 Kč kapitalizovaných z neuhrazené části zápůjčky do dne postoupení pohledávky, tj. 24. 6. 2019, a dále rovněž tak i úrok a úrok z prodlení z neuhrazené části zápůjčky ode dne 25. 6. 2019 do zaplacení.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že dne 28. 2. 2017 oficiálně vyhlásil osobní bankrot. Byl oddlužen podle zákona o osobním bankrotu, a to včetně pohledávky uplatněné žalobkyní. Dne 3. 11. 2017 podal návrh vyhlášení konkursu Okresnímu soudu v , obec, . Tento soud usnesením, které nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 28. 11. 2017 rozhodl, že se vyhlašuje konkurs na majetek dlužníka (žalovaného), že se věřitelé dlužníka (žalovaného) vyzývají, aby přihlásili své pohledávky, které nejsou pohledávkami za podstatou, ve lhůtě 45 dnů od vyhlášení konkursu, že se dlužník oddlužuje tak, že se dlužník zbavuje veškerých dluhů, které mohou být uspokojeny pouze v tomto konkursu, a to v rozsahu, ve kterém nebudou uspokojeny v konkursu, a dluhů, které jsou vyloučeny z uspokojení. Dnem právní moci a vykonatelnosti tohoto usnesení byl žalovaný zbaven svých dluhů. Pohledávka, kterou žalobkyně v tomto řízení uplatňuje, vznikla ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 4. 2 2015, což znamená, že i na tento dluh se vztahuje oddlužení. Uvádí-li správce konkursní podstaty , tituly před jménem, , jméno FO, ve sdělení ze dne 28. 11. 2023, že věřitel , právnická osoba, mu nebyl znám, a že nefiguroval ani v sestaveném seznamu pohledávek, má žalovaný za to, že tento věřitel se stejně jako každý jiný věřitel (ať již se sídlem ve Slovenské republice nebo v jiném členském státě EU) mohl dozvědět o vyhlášení konkursu na osobu žalovaného z Obchodního věstníku, který je veřejně přístupný. Pokud by chtěl být žalobce v tomto řízení o zaplacení úspěšný, měl nejprve podat žalobu na zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníka. Žalovaný je kromě toho přesvědčen, že věřitele pověřeného vymáhat jeho dluh vůči žalobkyni zahrnul do seznamu potřebného pro vyhlášení osobního bankrotu. Je přesvědčen, že společnost , právnická osoba, byla zodpovědná za vymáhání jeho dluhu. Žádné jiné dluhy v České republice neměl. Je přesvědčen, že učinil veškeré právní kroky ve vztahu k žalobkyni, jejichž splnění zákonné předpisy ukládají. Žalovaný dále namítl promlčení uplatněné pohledávky; důvody, proč má být pohledávka promlčená blíže nespecifikoval.3. K námitce promlčení uplatněné žalovaným argumentovala žalobkyně tak, že žalovaný na uplatněnou pohledávku plnil i po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy, tedy po splatnosti poslední sjednané splátky, konkrétně po 11. 6. 2016. Na pohledávku žalovaný hradil i po ukončení sjednaného splátkového kalendáře v období od 7. 2. 2017 do 8. 8. 2017. Žalovaný tak každou platbou uhrazenou po 11. 6. 2016 uznal svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se tak od každé provedené platby prodlužovala vždy o 10 let. K promlčení pohledávek proto nedošlo, neboť promlčecí doba uplyne nejdříve 8. 8. 2027. Dále žalobkyně k procesní obraně žalovaného namítala, že nebyla účastníkem insolvenčního řízení na Slovensku a je toho názoru, že se na ni výsledek insolvenčního řízení nevztahuje, pohledávka žalobkyně za žalovaným nadále trvá a je způsobilá být předmětem tohoto nalézacího řízení v České republice. Poukazovala na to, že dlužník nijak neprokázal, že by na Slovensku cokoliv uhradil, a že byl osvobozen od placení dluhů. Žalovaný o oddlužení žádal v době, kdy již dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně měl a nesplácel jej. Pokud by žalovaný v rámci konkursního či insolvenčního řízení vedeného na Slovensku právního předchůdce žalobkyně jako svého věřitele označil, insolvenční soud i insolvenční správce by s právním předchůdcem žalobkyně resp. s žalobkyní jednali. Insolvenční správce však věřitele s tímto označením neeviduje. Proto je žalobcova mohla pohledávka po právu a není promlčená.4. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem (občanem Slovenské republiky) s bydlištěm mimo území České republiky (ve Slovenské republice), zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní příslušnosti a rozhodného práva. Vycházel přitom z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Soud uzavřel, že mezinárodní soudní příslušnost soudů České republiky k projednání a rozhodnutí této věci je dána, a to ve smyslu článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis, neboť předmětem plnění je splacení poskytnuté zápůjčky, jejíž jednotlivé splátky měly být hrazeny na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně. Pokud jde o rozhodné právo, právní vztah účastníků se řídí hmotným právem České republiky, neboť jeho aplikaci si účastníci ve smlouvě uzavřené dne 17. 4. 2015 ujednali.5. K ústnímu jednání nařízenému u Okresního soudu v Berouně se žalovaný nedostavil, omluvil svou nepřítomnost a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.6. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:7. Ze smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným dne 18. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce č. , číslo, , na jejímž základě žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí celé výše uvedené zápůjčky v hotovosti. Poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč (sestávající z úroku v částce 1 317 Kč, odměny za administrativní činnost v částce 2 055 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek v částce 4 989 Kč) celkem částku 18 361 Kč, se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 307 Kč, poslední splátku ve výši 248 Kč. Dále byla mezi účastníky sjednána výpůjční úroková sazba stanovená jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňovaná jako roční úroková sazba ve výši 20,50 %. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky byla žalobkyně oprávněna požadovat vedle smluvního úroku také úrok z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Pro případ nesplnění povinnosti žalovaným uhradit příslušnou splátku včas, mohla žalobkyně požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celko