6 C 107/2023-27 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 10. 2023 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 945,60 EUR s příslušenstvím z titulu neuhrazeného přepravného za mezinárodní přepravu zboží na základě objednávky ze dne 19. 1. 2023. Tvrdil, že na základě této objednávky obstaral pro žalovanou ve dnech 23. 1. až 24. 1. 2023 silniční přepravu zboží z , obec, do , obec, v Maďarsku s tím, že uskutečněné služby následně žalované řádně vyúčtoval fakturou ze dne 21. 2. 2023 č. , číslo, na částku 1.645,60 EUR se splatností dne 7. 4. 2023. Žalovaná však na takto vyúčtované přepravné plnila pouze částečně, a to dne 22. 6. 2023 částkou 500 EUR a dne 11. 7. 2023 částkou 200 EUR, a zbývající obnos ve výši 945,60 EUR nedoplatila ani na základě opakovaných výzev. Jelikož nereagovala ani na zaslanou a doručenou předžalobní výzvu, obrátil se žalobce se svým nárokem, k němuž dále účtuje zákonný úrok z prodlení, na soud.2. Soud následně ve věci vydal dne 18. 10. 2023 elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 244783/2023-6, jímž žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalovaná proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podala dne 30. 10. 2023 včasný odpor, v němž uvedla, že vůči žalobci nemá žádné neuhrazené závazky.3. Žalobce reagoval na vyjádření žalované svým podáním došlým soudu dne 9. 11. 2023, jímž vzal podanou žalobu částečně zpět v rozsahu co do zaplacení částky 900,77 EUR s tím, že žalovaná uvedený obnos uhradila na jeho účet až dne 26. 10. 2023, tedy až po podání žaloby a po vydání elektronického platebního rozkazu, což dokládal potvrzením o provedení transakce. Nadále se tak proti žalované domáhal zaplacení zbývající částky 44,83 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 900,77 EUR ode dne 8. 4. 2023 do 25. 10. 2023 a z částky 44,83 EUR ode dne 8. 4. 2023 až do zaplacení. Při ústním jednání před soudem pak ještě zástupce žalobce upřesnil, že své částečné zpětvzetí žaloby mínil učinit též v rozsahu příslušenství částky 900,77 EUR, tedy i co do 15 % ročního úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne 26. 10. 2023 až do zaplacení. Upřesnil rovněž, že při dílčí úhradě částky 900,77 EUR žalovaná mylně přepočetla dlužnou částku podle půl roku starého směnného kurzu uvedeného žalobcem na vystavené faktuře (určený pro potřeby výpočtu DPH), nikoliv tedy kurz aktuální. Takto nesprávně vypočtenou částku následně poukázala v české měně na eurový účet žalobce, a proto se mylně domnívala, že již žalobci ničeho nedluží; jeho vyčíslení dlužné částky po poslední úhradě tudíž odmítla, nicméně z jejího přístupu je zřejmé, že měla v úmyslu doplatit celou žalovanou pohledávku, byť neúspěšně.4. Žalovaná k jednání soudu, konanému dne 25. 1. 2024 nedostavila, když svým podáním ze dne 24. 1. 2024 požádala o jeho odročení či zrušení z důvodu své nepříznivé finanční situace. Uvedla, že se nachází v likvidačním stavu, není schopna hradit náklady na právní služby a navyšovat své závazky. V rámci možností se snaží doplatit alespoň přímé závazky s tím, že zbývá již jen několik věřitelů. Soud zhodnotil uvedenou žádost o odročení jednání jako nedůvodnou a neúčast žalované na jednání jako omluvenou, a proto věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.5. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, z nichž zjistil následující skutkový stav: Z objednávky č. , číslo, ze dne 19. 1. 2023 tak zjistil, že žalovaná jako odběratel si tímto objednala u žalobce jako dodavatele přepravu zboží specifikovaného jako 7 ks „chemie kyselina fosforečná adr“ 7 x IBC 120x100x130/11585 kg dne 23. 1. 2023 z místa nakládky v , obec, , , právnická osoba, ., , adresa, do místa vykládky dne 24. 1. 2023 v , obec, , , adresa, za celkovou částku 1.645,60 EUR se splatností 45 dní.6. Provedení přepravy je dokládáno mezinárodním nákladním listem č. CZ cz , číslo, .7. Z faktury č. , číslo, , vystavené žalobcem dne 21. 2. 2023, dále soud zjistil, že žalobce takto vyúčtoval žalované za provedenou přepravu z , obec, do , obec, dojednanou částku 1.645,60 EUR (zahrnující 21 % DPH), která se stala splatnou dne 7. 4. 2023. Směnný kurz na faktuře činil 24,175 CZK za 1,00 EUR a platil k datu 2. 1. 2023.8. Konečně pak soud z výzvy k úhradě ze dne 8. 9. 2023 zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 945,60 EUR, zbývající z původního dluhu ve výši 1.645,60 EUR po částečných úhradách ze dne 22. 6. 2023 ve výši 500,- EUR a ze dne 11. 7. 2023 ve výši 200,-EUR, nejpozději do data 18. 9. 2023 s upozorněním na možnost vymáhání této pohledávky soudní cestou. Doručení této písemnosti do dispoziční sféry žalované dne 11. 9. 2023 je prokazováno doručenkou datové zprávy do datové schránky žalované.9. Potvrzením o provedení transakce pak byla doložena úhrada částky 22.845,38 Kč, odpovídající obnosu 900,77 EUR, žalovanou dne 26. 10. 2023 pod variabilním symbolem , var. symbol, (číslo faktury) na bankovní účet č. , č. účtu, , který odpovídá bankovnímu účtu žalobce uvedenému ve shora uvedené faktuře (viz shora odstavec 7.).10. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce provedl pro žalovanou na základě její objednávky ze dne 19. 1. 2023 mezinárodní silniční přepravu zboží z , adresa, do , adresa, ve dnech 23. 1. 2023 až 24. 1. 2023. Takto uskutečněnou přepravu pak žalobce žalované vyúčtoval fakturou ze dne 21. 2. 2023 č. , číslo, , znějící na sjednanou částku 1.645,60 EUR se splatností dne 7. 4. 2023. Žalovaná však tomuto svému závazku nedostála, neboť na takto vyúčtované přepravné plnila pouze částečně, a to až po splatnosti faktury, když dne 22. 6. 2023 zaplatila částku 500,- EUR, dne 11. 7. 2023 částku 200,- EUR a konečně dne 26. 10. 2023 částku 900,77 EUR. Nadále tak žalobci dluží zbývajících 44,83 EUR, který nedoplatila, a je tedy se splněním tohoto svého závazku v prodlení.11. Podle ustanovení kapitoly I, čl. 1 odst. 1. vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) - dále jen „Úmluva CMR“, se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. Dle kapitoly III, čl. 4 a 9 Úmluvy CMR je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Ten je, není-li prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem.12. Jelikož Úmluva CMR neupravuje samotnou přepravní smlouvu, ale předpokládá, že tato bude uzavřena v souladu s příslušným národním právním řádem, je třeba na daný případ aplikovat vedle ustanovení této Úmluvy CMR i ustanovení § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), o smlouvě o přepravě věci. Podle ustanovení § 2555 odst. 1 občanského zákoníku se tedy smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Dle ustanovení § 2564 citovaného zákona je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Není-li výše přepravného ujednána, náleží dopravci přepravné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu závazku.13. Dle ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví.16. V prvé řadě jelikož žalobce vzal žalobu částečně zpět dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k těmto jeho procesním úkon souhlasu žalované (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. tohoto rozsudku nejprve řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí částečně zastavil.17. Ve zbývajícím, částečným zpětvzetím nedotčeném rozsahu pak soud na podkladě provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že v daném případě spolu účastn