9 C 166/2024-17 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 16 925 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uváděla, že žalovaná byla na základě smlouvy o dodávce elektřiny č. , číslo, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 20. 1. 2023 odběratelkou elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalobkyně se zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě uzavřené smlouvy. Realizované dodávky elektrické energie v období od 15. 2. 2023 do 3. 8. 2023 žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. , hodnota, ze dne 23. 8. 2023, splatnou 11. 9. 2023, znějící na částku 21 695 Kč, a fakturou č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2023, splatnou 2. 10. 2023, byla snížena o 2 270 Kč, tedy celkem žalovaná dlužila 19 425 Kč. Žalovaná na takto vyúčtované částky uhradila pouze částku ve výši 2 500 Kč, přičemž dále již ničeho neuhradila, přestože byla o zaplacení dlužné částky ve výši 16 925 Kč upomenuta. Žalobkyně proto žádala zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, ze dne 20. 1. 2023, uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se pak zavázala zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za dodanou elektřinu a za její dopravu a související služby. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku a spotřebu elektrické energie za období od 15. 2. 2023 do 3. 8. 2023 v množství 4284 kWh částkou ve výši 21 695 Kč, splatnou dne 11. 9. 2023 (viz mimořádná (konečná) faktura za elektřinu č. , hodnota, ). Opravnou fakturou č. , hodnota, bylo citované vyúčtování opraveno, a to na částku 19 425 Kč z důvodu opravy konečného odečtu, faktura byla splatná dne 2. 10. 2023 (viz Opravná faktura za elektřinu č. , hodnota, ), přičemž z této částky byla odečtena záloha ve výši 2 500 Kč, a tak dlužná částka z této faktury nadále činí 16 925 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 16 925 Kč s upozorněním na možnost soudního vymáhání (viz výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 6. 6. 2024 a e-mailová výzva k úhradě dluhu ze dne 6. 6. 2024).8. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, kdy smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.9. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.10. Na základě obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny do sjednaného odběrného místa žalované. Provedeným dokazováním má soud dále za zjištěné, že žalovaná svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy, tedy uhradit dodavateli řádně a včas dohodnutou platbu za tuto dodávku elektřiny, nesplnila, přičemž jí z tohoto titulu vznikla vůči dodavateli dluh v žalované částce. Soud proto uznal nárok žalobkyně za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že zároveň uložil žalované povinnost zaplatit i požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, jdoucího z žalované částky ode dne následujícího po splatnosti, tj. ode dne 3. 10. 2023, až do zaplacení.11. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu v celkové částce 1 000 Kč, představované zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a dále paušální náhradou v paušální výši určené podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky, tj. za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.