9 C 85/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši 61 203 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 15. 11. 2019. Pojištění založené smlouvou trvalo do 18. 11. 2019. Užití vozidla žalovaná uvedla jako běžné užití. Pojistná smlouva byla sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného (akceptační platba) uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem a v předepsané výši pojistného na účet žalobkyně. Předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. Toyota Prius, [registrační značka]. Předmětem žaloby je nárok žalobkyně na náhradu škody, kterou jí žalovaná způsobila porušením zákonných povinností při sjednání pojištění, resp. po dobu trvání sjednaného pojištění. Počínaje 1. 7. 2020 v souvislosti s novelizací zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, Ministerstvo dopravy jako ústřední orgán státní správy několikrát zveřejnilo seznam všech registračních značek vozidel, která tehdy byla evidována jako taxi. Následně Ministerstvo dopravy upustilo od pravidelného zveřejňování registračních značek v seznamu a zprovoznilo portál [webová adresa], na kterém lze alespoň staticky ověřit, zda se vozidlo ke dni nahlédnutí nachází v evidenci vozidel taxi či nikoliv. Vozidlem taxi se přitom rozumí nejen standardní taxislužba, ale i Uber, Bolt, Taxify či jiné formy sdílené jízdy. Na konci roku 2020 žalobkyně díky seznamu zjistila, že mimo jiná vozidla i žalované vozidlo je chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv v rozporu se smlouvou jde o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití není předmětná pojistná smlouva sjednána. Pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjela i výrazně nižší cena za pojištění (pojistné), které tehdy žalobkyně nesprávně předepsala. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Žalobkyně u pojistných smluv, jejichž předmětem je pojištění vozidel taxislužby, předepisuje vyšší pojistné v případě tzv. povinného ručení a u havarijního pojištění pak u pojistného nebezpečí dopravní nehoda. Předepisováním vyššího pojistného žalobkyně splnila své povinnosti podle § 7f ve spojení s § 59 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a nastavila pojistně-matematický výpočet předepisovaného pojistného u vozidel taxislužby. V opačném případě by jí to bylo uloženo Českou národní bankou učinit nápravu pod hrozbou sankcí. Žalovaná v pozici pojistníka měla povinnost při sjednání pojištění uvést pravdivě a úplně, že vozidlo je vozidlem taxislužby, neboť se jedná o zásadní skutečnost mající vliv na ohodnocení pojistného rizika spojeného s přijetím vozidla do pojištění. Jde o fundamentální povinnost, kterou musí pojistník vždy dodržet. Pokud by k zaevidování vozidla jako taxi přistoupila žalovaná v průběhu trvání pojištění, bezpochyby by porušila důležitou povinnost nečinit bez souhlasu pojistitele nic, co by zvýšilo pojistné nebezpečí. Vlivem porušení těchto povinností vznikla žalobkyni majetková škoda. Výše škody ve výši 61 203 Kč odpovídá rozdílu mezi pojistným 15 300,75 Kč, které předepsala v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla, a pojistným 76 503,75 Kč, které by žalovaná po dobu trvání pojištění od 15. 11. 2019 do 18. 11. 2020 předepsala, pokud by žalovaná splnila všechny své zákonné povinnosti, jak výše uvedeno. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatňovaný nárok žalobkyně neuznává, neboť předmětné vozidlo nebylo užíváno jako taxi, a tak žalobkyni nemohla vzniknout žádná škoda. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Z návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] pojistky ke smlouvě [číslo] ze dne 19. 11. 2019, všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 16. 11. 2019. Užití vozidla žalovaná uvedla jako běžné užití. Pojistná smlouva byla sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného (akceptační platba) uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem a v předepsané výši pojistného na účet žalobkyně. Předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. Toyota Prius, registrační zančky [SPZ], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo] (dále jen předmětné vozidlo). Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky. 5. Z výpisu z účtu má soud za prokázané, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 15. 11. 2019 částku 4 272 Kč, pod variabilním symbolem [číslo]. Jednalo se o akceptaci návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného (akceptační platba) uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem a v předepsané výši pojistného na účet žalobkyně. 6. Z pojišťovací karty má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila žalované potvrzení o placení odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. mezinárodní pojišťovací kartu. 7. Z výpisu evidence vozidel taxislužby má soud za prokázané, že vozidlo užívané jako taxi bylo zaregistrované i předmětné vozidlo, a to od 24. 1. 2019 do 25. 11. 2020. 8. Z výzvy k plnění ze dne 22. 2. 2023 a podacího archu ze dne 22. 2. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení žalované částky. 9. Podle § 2788 odst. 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. 10. Podle § 2790 odst. 1 o.z. změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. 11. Podle § 2790 odst. 2 o.z. pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl. 12. Podle § 2788 odst. 1 o.z. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla. Počátek pojištění byl podle požadavku pojistníka sjednán ode dne 16. 11. 2019. Žalovaná při uzavření vozidla uvedla druh užití vozidla jako běžné. Žalobkyně však následně zjistila, a to zveřejním seznamu všech registračních značek vozidel, která byla evidována jako taxi, že předmětné vozidlo je hlášeno jako vozidlo taxislužby, přestože pro tento způsob užití není pojistná smlouva sjednána. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Pojistné je pak v těchto případech vyšší jak u povinného ručení, tak u havarijního pojištění. Předepisováním vyššího pojistného žalobkyně splnila své povinnosti podle § 7f v