12 C 328/2024-39 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne 26.5.2013 s obchodní společností , právnická osoba, (právní předchůdce žalobce). Na jejím základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 60 splátkách po 460 Kč týdně (celkem 27 600 Kč). Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 19,98 % ročně. Žalovaný doposud zaplatil částku 4 600 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023, na jejímž základě původní věřitel předmětnou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud zaplatil částku 4 600 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).5. Ze Smlouvy o půjčce č. smlouvy , hodnota, ze dne 26.5.2013, včetně smluvních podmínek Smlouvě o půjčce a ze zákaznické karty ze dne 26.5.2013, okresní soud zjistil, že dne 26.5.2013 obchodní společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce č. smlouvy , hodnota, .6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023, z přílohy č. 1 (resp. 3 žalobcem vybrané strany přílohy č. 1) okresní soud žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc neučinil. Žalobcem navržené listiny obecně mohou prokázat příslušná skutková tvrzení (tj. postoupení pohledávky), tyto listiny však žalobce soudu nepředložil (k tomu v podrobnostech níže).7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023 okresní soud zjistil, že dne 29.9.2023 bylo vyhotoveno oznámení o postoupení pohledávky (odeslání listiny žalovanému žalobce neprokazuje).8. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 29.9.2023, Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3.6.2024, podacích lístků ze dne 4.6.2024 a 27.10.2023, a výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalobkyně, . s údaji platnými k 12.12.2022, okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na níže uvedený právní názor (nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby).9. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.10. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 26. května 2013 obchodní společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Dále bylo zjištěno, že dne 29. září 2023 bylo vyhotoveno oznámení o postoupení pohledávky, avšak odeslání tohoto oznámení žalovanému nebylo žalobcem prokázáno. S ohledem na níže uvedený právní názor považoval soudu za nadbytečné provádět ve věci další dokazování (nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby).11. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.12. Dle ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. musí návrh (žaloba) kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. V souladu s ust. § 79 odst. 2 o.s.ř. je žalobce povinen k návrhu (žalobě) připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě. K prokázání svého tvrzení, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce, navrhl žalobce smlouvu o postoupení pohledávek a seznam postupovaných pohledávek (přílohu č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek). To jsou listiny, která jsou způsobilé tvrzené skutečnosti prokázat, žalobce tudíž splnil svoji povinnost označit důkazy (§ 79 odst. 1 o.s.ř.).13. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce však tyto listiny soudu nepředložil (nepřiložil je k žalobě, ani je nepředložil u nařízeného ústního jednání a ani v dodatečně poskytnuté lhůtě). Namísto toho žalobce soudu předložil upravenou kopii smlouvy o postoupení pohledávek, ve které vymazal četné pasáže, a několik vybraných stran seznamu postupovaných pohledávek. Upravená kopie smlouvy o postoupení pohledávek není schopna prokázat tvrzené skutečnosti, protože nelze zjistit obsah celé smlouvy, a takto pozměněná listina je značně nevěrohodná (není zřejmé, zda vymazané části jsou pro posouzení obsahu smlouvy významné či nikoliv). Z předložených jednotlivých stran seznamu pohledávek (první strana, strana s uvedenou postupovanou pohledávkou a poslední strana) nelze učinit závěr, že pohledávka za žalovaným byla skutečně součástí přílohy č. 1 (předkládaná strana s uvedenou postupovanou pohledávkou mohla být součástí kteréhokoliv jiného seznamu), že se strany dohodly na obsahu přílohy č. 1 (podpisy na poslední straně přílohy č. 1 mohou patřit ke kterékoliv jiné příloze č. 1), ani že se jedná právě o tu přílohu č. 1, která měla být součástí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 (předkládaná první strana přílohy č. 1 může patřit ke kterékoliv jiné příloze). Ostatně, i celá příloha č. 1 může být součástí jiné smlouvy o postoupení pohledávek (příloha č. 1 není nikterak blíže označena).14. Takovou záměnu nelze vyloučit, pokud žalobce opakovaně kupuje pohledávky za účelem jejich vymáhání a opakovaně uzavírá smlouvy o postoupení pohledávek, ve kterých však žádné pohledávky uvedeny nejsou a je opakovaně odkazováno na „Přílohu č. 1“, která má být nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek. Soudu je z úřední činnosti známo, že například v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 7/2024 o obdobném nároku (tj. nárok z úvěrové smlouvy) žalobce předložil soudu tři různé verze „Přílohy č. 1“, a to s odlišným obsahem, počtem stran přílohy i odlišnými podpisy, přičemž všechny tyto 3 odlišné verze přílohy měly být dle žalobce nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, .15. V posuzovaném případě z ničeho nevyplývá, že by předkládaná příloha č. 1 (i kdyby ji žalobce předložil kompletní) byla nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek, vyjma toho, že je to ve smlouvě o postoupení pohledávek uvedeno. Zda smluvní strany nakonec skutečně učinily přílohu nedílnou součástí smlouvy (např. přílohu přiložily ke smlouvě, příp. i listiny nějakým způsobem fyzicky spojily) zjistit nelze, jestliže žalobce zasílá soudu listiny v pdf souboru (do kterého mohl naskenovat jakýkoliv obsah). Žalobci přitom nic nebránilo přinést kupř. originál listiny k nařízenému ústnímu jednání a nechat do něho soud nahlédnout. Současně se v případě listiny označené jako „Příloha č. 1“ obecně nejedná o listinu, která by byla odlišitelná od ostatních „příloh č. 1“ (jiná situace by nastala, pokud by přílohou smlouvy měl být např. geometrický plán s přesným označením).16. Soud v této souvislosti upozorňuje, že přestože byl žalovaný v řízení nečinný, nejedná se o nesporná tvrzení účastníků řízení. Dle ustálené judikatury totiž platí, že za nesporná lze považovat pouze shodná (aktivní) tvrzení stran, nikoli tvrzení jen jedné z nich, ke kterému se druhá strana pouze nevyjádřila (viz § 120 odst. 3 o.s.ř.).17. Soud pro úplnost uvádí, že na povinnost prokázat v řízení před soudem aktivní procesní legitimaci k podání žaloby (tj. v daném případě postoupení pohledávky) nemá vliv ani případné oznámení o postoupení pohledávky dle ust. § 1882 a násl. obč. zák. a s tím spojené hmotněprávní důsledky (způsob, jak se dlužník své povinnosti zprostí). Jinými slovy, oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi podle § 1882 občanského zákoníku má pouze deklaratorní účinek a samo o sobě nezakládá přechod pohledávky; nemůže tedy zhojit neplatnost ani nahradit neexistenci smlouvy o postoupení pohledávky.18. Soud si je vědom i skutečnosti, že postoupení pohledávky nemusí být ze zákona písemné, postačí i ústní forma smlouvy o postoupení pohledávky/pohledávek. Jestliže soud dospěl k závěru, že postupitel pohledávku postupníkovi řádně nepostoupil na základě tvrzené písemné smlouvy, neznamená to, že by pohledávka byla automaticky post