12 C 385/2024-36 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne 17.10.2010 s obchodní společností , právnická osoba, (právní předchůdce žalobce). Na jejím základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 60 týdenních splátkách po 775 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 8,05 % ročně. Žalovaný doposud zaplatil částku 16 600 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.09.2023, na jejímž základě původní věřitel předmětnou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.1. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti2. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud zaplatil částku 16 600 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).3. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalobkyně, . platného k 12.12.2022 okresní soud zjistil, že k tomuto datu byla společnost , Jméno žalobkyně, . zapsána v obchodním rejstříku.4. Ze zákaznické karty ze dne 17.10.2020, Smlouvy o půjčce ze dne 17.10.2010, Z Informace o zpracování osobních údajů z 29.9.2023, okresní soud zjistil, že dne 17.10.2020 uzavřela obchodní společnost , právnická osoba, , s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 60 týdenních splátkách po 775 Kč (celkem 46 500 Kč).5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 21.9.2023 a z Přílohy č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc. Žalobcem navržené listiny obecně mohou prokázat příslušná skutková tvrzení (tj. postoupení pohledávky), žalobce tudíž splnil svoji povinnost označit důkazy (§ 79 odst. 1 o.s.ř.). Žalobce však tyto listiny soudu nepředložil (k tomu bude více uvedeno níže).6. Z podacího lístku ze dne 27.10.2023, podacího lístku ze dne 31.7.2024 a Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozporem předcházející žalobě z 30.7.2024 okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na níže uvedený právní názor (nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby).7. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.8. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 17. října 2010 uzavřela obchodní společnost , právnická osoba, , s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 60 týdenních splátkách po 775 Kč, což činí celkem 46 500 Kč. Žalovaný doposud zaplatil částku 16 600 Kč. S ohledem na níže uvedený právní názor považoval soudu za nadbytečné provádět ve věci další dokazování (nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby).3. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.4. V projednávané věci se soud nejprve zabýval věcnou legitimací účastníků (tou se rozumí stav vyplývající z hmotného práva, podle kterého je občan či organizace subjektem práv či povinností, jež jsou předmětem řízení). Pasivní legitimace žalovaného v řízení je zřejmá, aktivní legitimace žalobkyně ovšem dle názoru soudu dána není (jak bude rozvedeno dále).5. Dle ust. § 1879 obč. zák. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Žalobce v řízení neprokázal, že by došlo k tvrzenému postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti , právnická osoba, na žalobce. Žalobce sice k prokázání těchto skutkových tvrzení navrhl důkazy způsobilé předmětné skutečnosti prokázat, navržené listinné důkazy však k žalobě nepřiložil a nepředložil u ústního jednání.7. Dle ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. musí návrh (žaloba) kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. V souladu s ust. § 79 odst. 2 o.s.ř. je žalobce povinen k návrhu (žalobě) připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě. K prokázání svého tvrzení, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce, navrhl žalobce smlouvu o postoupení pohledávek a seznam postupovaných pohledávek (přílohu č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek). To jsou listiny, která jsou způsobilé tvrzené skutečnosti prokázat, žalobce tudíž splnil svoji povinnost označit důkazy (§ 79 odst. 1 o.s.ř.).8. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce však tyto listiny soudu nepředložil (nepřiložil je k žalobě ani u nařízeného ústního jednání). Namísto toho žalobce soudu předložil upravenou kopii smlouvy o postoupení pohledávek, ve které vymazal četné pasáže, a několik vybraných stran seznamu postupovaných pohledávek. Upravená kopie smlouvy o postoupení pohledávek není schopna prokázat tvrzené skutečnosti, protože nelze zjistit obsah celé smlouvy, a takto pozměněná listina je značně nevěrohodná (není zřejmé, zda vymazané části jsou pro posouzení obsahu smlouvy významné či nikoliv). Z předložených jednotlivých stran seznamu pohledávek (první strana, strana s uvedenou postupovanou pohledávkou a poslední strana) nelze učinit závěr, že pohledávka za žalovaným byla skutečně součástí přílohy č. 1 (předkládaná strana s uvedenou postupovanou pohledávkou mohla být součástí kteréhokoliv jiného seznamu), že se strany dohodly na obsahu přílohy č. 1 (podpisy na poslední straně přílohy č. 1 mohou patřit ke kterékoliv jiné příloze č. 1), ani že se jedná právě o tu přílohu č. 1, která měla být součástí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.09.2023 (předkládaná první strana přílohy č. 1 může patřit ke kterékoliv jiné příloze). Ostatně, i celá příloha č. 1 může být součástí jiné smlouvy o postoupení pohledávek (příloha č. 1 není nikterak blíže označena).9. Takovou záměnu nelze vyloučit, pokud žalobce opakovaně kupuje pohledávky za účelem jejich vymáhání a opakovaně uzavírá smlouvy o postoupení pohledávek, ve kterých však žádné pohledávky uvedeny nejsou a je opakovaně odkazováno na „Přílohu č. 1“, která má být nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek. Soudu je z úřední činnosti známo, že například v řízení o obdobném nároku (tj. nárok z úvěrové smlouvy), vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 7/2024, žalobce předložil soudu tři různé verze „Přílohy č. 1“, a to s odlišným obsahem, počtem stran přílohy i odlišnými podpisy, přičemž všechny tyto 3 odlišné verze přílohy č. 1 měly být podle žalobce nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, .10. Soud v této souvislosti upozorňuje, že přestože byl žalovaný v řízení nečinný, nejedná se o nesporná tvrzení účastníků řízení. Dle ustálené judikatury totiž platí, že za nesporná lze považovat pouze shodná (aktivní) tvrzení stran, nikoli tvrzení jen jedné z nich, ke kterému se druhá strana pouze nevyjádřila (viz § 120 odst. 3 o.s.ř.).11. Soud pro úplnost uvádí, že na povinnost prokázat v řízení před soudem aktivní procesní legitimaci k podání žaloby (tj. v daném případě postoupení pohledávky) nemá vliv ani případné oznámení o postoupení pohledávky dle ust. § 1882 a násl. obč. zák. a s tím spojené hmotněprávní důsledky (způsob, jak se dlužník své povinnosti zprostí). Jinými slovy, oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi podle § 1882 občanského zákoníku má pouze deklaratorní účinek a samo o sobě nezakládá přechod pohledávky; nemůže tedy zhojit neplatnost ani nahradit neexistenci smlouvy o postoupení pohledávky.12. Soud si je vědom i skutečnosti, že postoupení pohledávky nemusí být ze zákona písemné, postačí i ústní forma smlouvy o postoupení pohledávky/pohledávek. Jestliže soud dospěl k závěru, že postupitel pohledávku postupníkovi řádně nepostoupil na základě tvrzené písemné smlouvy, neznamená to, že by pohledávka byla automaticky postoupena (alespoň) ústně. I pro uzavření ústní smlouvy o postoupení pohledávky je zapotřebí, aby se strany dohodly př