13 C 58/2025-14 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky ve výši 30 801,88 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, z titulu neuhrazených dodávek elektřiny. Tvrdila, že se žalovanou dne 2. 7. 2022 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, . Dodávky elektřiny za období od 6. 7. 2022 do 6. 1. 2023 byly žalované vyúčtovány fakturou na částku 26 060,27 Kč se splatností dne 26. 1. 2023, na kterou žalovaná uhradila pouze částku ve výši 21 446,20 Kč, a za období od 7. 1. 2023 do 22. 11. 2023 byly vyúčtovány fakturou na částku 26 187,81 Kč se splatností dne 30. 1. 2024, na níž žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě upomínky a žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení jdoucího vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 7. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalobkyně ze zařízení distributora žalované jakožto fyzické osobě elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, ze dne 2. 7. 2022, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, Ceník elektřiny pro domácnosti). Cenu spotřebované elektřiny žalobkyně žalované vyúčtovala za období ode dne 6. 7. 2022 do 6. 1. 2023, fakturou č. , hodnota, znějící na částku 26 060,27 Kč, splatnou dne 26. 1. 2023, na kterou žalovaná uhradila částku ve výši 21 446,20 Kč, a tak nadále na základě této faktury žalobkyni dluží částku ve výši 4 614,07 Kč, a za období ode dne 7. 1. 2023 do 22. 11. 2023, fakturou č. , hodnota, , znějící na částku 26 187,81 Kč, splatnou dne 30. 1. 2024 a (viz Faktury č. , hodnota, a , hodnota, včetně detailního rozpisu vyúčtování, Ceník elektřiny pro domácnosti). Žalobkyně dopisem ze dne 13. 9. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě veškerých dlužných částek s tím, že v opačném případě se bude svého nároku domáhat soudní cestou (viz Výzva k zaplacení dluhu ze dne 13. 9. 2024 včetně poštovního podacího archu z uvedeného dne).5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem pak je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované shora uvedenými fakturami částku ve výši 52 248,08 Kč, přičemž na jejich úhradu žalovaná poukázala pouze částku 21 446,20 Kč. Celkovou částku 30 801,88 Kč za nezaplacené dodávky elektřiny žalovaná neuhradila ani na základě zaslané upomínky, a nedostála tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenou smlouvou. Žalovaná proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (v zákonné výši) z dlužných částek, jdoucí vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 3 411 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 233 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby), dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).