18 C 248/2025-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 3. 2025 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 17 378, 22 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené dodávky elektřiny. Tvrdila, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 nabyla s účinností ke dni 4. 3. 2025 od své právní předchůdkyně, společnosti , právnická osoba, ., pohledávku z titulu neuhrazené dodávky elektrické energie odebrané žalovanou na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 12. 8. 2021, a to na odběrném místě , adresa, .Realizované dodávky elektřiny za období od 23. 11. 2021 do 17. 3. 2022 byly žalované vyúčtovány fakturou č. , hodnota, na částku 31 606,45 Kč, splatnou dne 14. 4. 2022, kdy na tuto fakturu žalovaná zaplatila 14 228, 23 Kč a k úhradě tak zbývá 17 378,22 Kč.Žalobkyně dopisem ze dne 10. 3. 2025 žalovanou vyzvala k úhradě dluhu za odebranou elektřinu před podáním žaloby. Žalovaná však na dluh neuhradila ničeho ani na základě upomínek a žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, ze dne 12. 8. 2021 a ze všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala právní předchůdkyně žalobkyně ze zařízení distributora žalované jakožto fyzické osobě elektřinu do odběrného místa žalované adrese , adresa, .5. Z faktury za elektřinu č. , hodnota, na částku 31 606,45 Kč, splatnou dne 14. 4. 2022, a detailního rozpisu vyúčtování k faktuře, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za spotřebu dodané elektřiny za období ode dne 23. 11. 2021 do 17. 3. 2022 částku 31 606,45 Kč.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne 13. 10. 2017 včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 29. 3. 2019, dodatku č. 2 ze dne 27. 3. 2020 a dodatku č. 3 ze dne 22. 12. 2021, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 6. 3. 2025 a dílčího předávacího protokolu ze dne 3. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky od společnosti , právnická osoba, . shora popsanou pohledávky za odběr elektrické energie za žalovanou, a to s účinky ke dni 4. 3. 2025, když žalobkyně zaplatila dne 4. 3. 2025 celou kupní cenu za postoupení Dílčího souboru pohledávek č. , hodnota, dle Smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne 13. 10. 2017 ve znění všech dodatků. Převod pohledávek byl žalované oznámen přípisem ze dne 10. 3. 2025, odeslaným dne 10. 3. 2025 (viz. podací lístek) a zároveň ji téhož dne žalobkyně vyzvala k úhradě celé dlužné částky, avšak žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila.7. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2021, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Vůči dlužníkovi je postoupení účinné okamžikem oznámení či prokázání postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení § 1882 o.z.9. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.10. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 8. 2021, jejichž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou dlužnou částku v celkové výši 31 606,45 Kč. Žalovaná na tuto pohledávku dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze 14 228,23 Kč (a žalovaná úhradu vyšší částky netvrdila ani neprokazovala), a nedostála tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenou smlouvou. Žalovaná proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné takové skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 378,22 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.