18 C 261/2025-18 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 42 423,83 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že má za žalovaným neuhrazenou pohledávku z titulu neuhrazených dodávek elektřiny odebraných žalovaným na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to na odběrném místě , adresa, .Realizované dodávky elektřiny za období od 20. 12. 2022 do 13. 7. 2023 byly žalovanému vyúčtovány fakturou na částku ve výši 42 423,83 Kč, splatnou dne 1. 8. 2024, kdy na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 5. 5. 20252. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, ze dne 18. 9. 2019 a z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od 1. 6. 2018, soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalovaný odebíral elektřinu v odběrném místu žalovaného na adrese , adresa, , a to na dobu neurčitou.5. Z předloženého vyúčtování za elektřinu – opravného daňového dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně, jako smluvní obchodník s elektřinou, vyúčtovala žalovanému odběr elektřiny v období od 20. 12. 2022 do 13. 7. 2023. Celková částka za odebranou elektřinu činila 42 423,83 Kč, kdy žalobkyně uvedla, že vystavila žalovanému opravné vyúčtování za dodávku elektřiny na základě zpřesnění dat o spotřebě v předmětném odběrném místě na základě dat dodaných distributorem elektřiny, který na základě zpřesněných dat o spotřebě opravil k datu 13. 7. 2023 stav měřidla v odběrném místě žalovaného ve vysokém tarifu z 27 434 kWh na 32 749 kWh.6. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku ze dne 5. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení dlužné částky.7. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.8. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.9. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek ve výši 42 423,83 Kč. Žalovaný však dluh v celkové výši 42 423,83 Kč neuhradil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a nedostál tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenou smlouvou.10. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 602 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 698 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 423,83 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.