18 C 325/2025-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 8. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 27 817,48 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že má za žalovanou neuhrazené pohledávky z titulu neuhrazených dodávek elektřiny odebraných žalovanou na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to na odběrném místě , adresa, .Realizované dodávky elektřiny za období od 14. 10. 2023 do 22. 10. 2024 byly žalované vyúčtovány fakturou na částku 21 004,33 Kč, splatnou dne 12. 11. 2024, kdy na tuto fakturu žalovaná nezaplatila ničeho.Následně byla dodávka elektřiny za období od 23. 10. 2024 do 16.11. 2024 žalované vyúčtována fakturou na částku 6 813,15 Kč, splatnou dne 4.12.2024, kdy na tuto fakturu žalovaná nezaplatila ničeho.Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 25. 7. 20252. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost č. , hodnota, ze dne 17. 8. 2015 a z Obchodních podmínek obchodníka s elektřinou pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 1. 2014 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalovaná odebírala elektrickou energii v odběrném místě žalované na adrese , Adresa žalované, , to na dobu určitou 24 měsíců s automatickou prolongací.5. Z předloženého řádného vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované odběr elektřiny v období od 14. 10. 2023 do 22. 10. 2024. Celková částka za odebranou elektřinu činila 55 104,33 Kč, kdy žalobkyně žalované odečetla zaplacené zálohy ve výši 34 100 Kč. Nedoplatek za dodávku elektřiny činil 21 004,33 Kč.6. Z předloženého vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované odběr elektřiny za následující období od 23. 10. 2024 do 16. 11. 2024. Celková částka za odebranou elektřinu činila 6 813,15 Kč, kdy na tuto fakturu nebyly evidovány žádné zaplacené platby. Nedoplatek za dodávku elektřiny činil 6 813,15 Kč.7. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 7. 2025 včetně podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení dlužné částky.8. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.9. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.10. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala fakturami žalované nedoplatky ve výši 21 004,33 Kč a 6 813,15 Kč, kdy ze strany žalované na tyto faktury nebylo hrazeno ničeho. Žalovaná však dluh v celkové výši 27 817,48 Kč neuhradila, a to ani na základě zaslané upomínky, a nedostála tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenou smlouvou.11. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši, od splatnosti příslušné dlužné faktury. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 928 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 113 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 817,48 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.