18 C 333/2025-37 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 13 109,82 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 15. 2. 2008 Smlouvu o účtu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru ke sporožirového účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku běžného účtu až do limitu ve výši 10 000 Kč. Debetní zůstatek běžného účtu byl úročen sazbou 12 % ročně, s tím, že se splatný úrok započítával do výše kontokorentu (jistiny). Žalovaný však povolený debet přečerpal, čímž nu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl povinen vyrovnat s tím, že ode dne vzniku debetního zůstatku až do doby jeho vyrovnání byl žalovaný povinen hradit právní předchůdkyni vedle dohodnutého úroku i úrok z prodlení v zákonné výši. Ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně však debetní zůstatek ze strany žalovaného vyrovnán nebyl, přičemž v důsledku tohoto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku dne 1. 2. 2025 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, přičemž k tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 13 109,82 Kč, úrok z úvěru 157,82 Kč a úrok z prodlení 84,47 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025, s účinností ke dni 1. 6. 2025, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným dne 18. 6. 2025. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 2. 2025 do dne postoupení pohledávky, tj. do dne 1. 6. 2025, nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala dne 24. 7. 2025 k úhradě dlužné částky, přesto žalovaný neuhradil ničeho.2. V průběhu řízení žalovaný neuvedl na svou obranu ničeho.3. První jednání se ve věci konalo dne 5. 3. 2026. Žalobkyni bylo předvolání k nařízenému jednání doručeno prostřednictvím jejího zástupce dne 6.2.2026. Žalovanému byla žaloba doručena dne 15.1. 2026 a předvolání k jednání dne 16. 2. 2026, a to oboje do vlastních rukou ve smyslu ustanovení § 50m o.s.ř. náhradním způsobem, vyvěšením na úřední desce soudu, a to uplynutím desetidenní lhůty, po kterou pro ni byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí na poště. Žalovaný ani žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavili, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 2. 2008 smlouvu o účtu, na základě které jí byl zřízen účet č. , č. účtu, a dne 31. 5. 2019 i smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn přečerpat zůstatek na běžném účtu o 10 000 Kč, s tím, že záporný zůstatek bude úročen úrokem ve výši 12 % ročně a žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr nejpozději do 1 roku ode dne čerpání (viz. Smlouva o sporožirovém účtu ze dne 15. 2. 2008, Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne 31. 5. 2019, Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný však povolený debet přečerpal, tedy na sporožirovém účtu žalovanému vznikl tzv. nepovolený debetní zůstatek na účtu, který byl žalovaný povinen vyrovnat, a který narůstal o úrok z prodlení. Jelikož žalovaný částku, o níž přečerpal povolený debet, neuhradil, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně celou pohledávku přípisem ze dne 3. 2. 2025 a vyzvala žalovaného k jeho neprodlené úhradě. Zároveň celou pohledávku ve výši 13 109,82 Kč, včetně úroku z prodlení, dne 2. 2. 2025 převedla na evidenční účet pohledávek č. , č. účtu, (viz. Poslední výzva před podáním žaloby ze dne 3. 2. 2025). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025, s účinností od 1. 6. 2025, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 17. 6. 2025 (viz. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025, Seznam postoupených pohledávek, Potvrzení o zaplacení kupní ceny, Dohoda o úplatě ze dne 30. 5. 2025, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2025, včetně podacího lístku ze dne 18. 6. 2025). Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 1. 6. 2025 činila pohledávka za žalovaným celkem částku ve výši 14 276,81 Kč sestávající se zůstatku úvěru ve výši 13 109,82 Kč, úroků z úvěru ve výši 561,20 Kč a úroku z prodlení ve výši 605,79 Kč, oboje vyčíslené ke dni 1. 6. 2025 (viz. Podklady pre súdne konanie ze dne 1. 6. 2025). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání (viz. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 24. 7. 2025, včetně podacího lístku z téhož dne), avšak žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho.6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o kontokorentním úvěru, tj. 31. 5. 2019. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.7. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně uzavřela s žalovaným dne 15. 2. 2008 smlouvu o sporožirovém účtu, dle které se mu zavázala zřídit sporožirový účet, a že k uvedenému účtu byla sjednána dne 31. 5. 2019 smlouva o kontokorentním úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn přečerpat prostředky na účtu maximálně však do částky 10 000 Kč (povolený debet). Prostředky v rozsahu využitého debetu byly úrokem ve výši 12 % ročně. S pohledem na skutečnost, že žalovaný přečerpal dohodnutý debet a ve lhůtě ho nevyrovnal, banka v souladu se smlouvou o kontokorentním úvěru a obchodními podmínkami smlouvu vypověděla, vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky, pohledávku převedla na svůj evidenční účet. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný pak zůstal v řízení nečinný, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení dlužné jistiny) úvěru, tj. částky 13 109,82 Kč, spolu obchodním s úrokem z úvěru a úroku z prodlení. Soud tak vedle jistiny přiznal žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 561,20 Kč naběhlý do 1. 6. 2025 (do dne postoupení pohledávky) a nadále běžící ve výši 12 % z částky 13 109,82 Kč od 2. 6. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení v kapitalizované výši 605,79 Kč naběhlý do 1. 6. 2025 (do dne postoupení pohledávky) a nadále běžící ve výši 12 % z částky 13 109,82 Kč od 2. 6. 2025 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Pokud jde o aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky, měl soud za to, že z obsahu žaloby a její formulace je zřejmé, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzo